Už dlouho se mluví o „strašení válkou“. V jádru tom, že i když Rusko sleduje své válečné cíle na Ukrajině, mnozí se obávají, že Moskva se s tím nespokojí a bude sledovat své cíle dále na západ. Toto je „strašení válkou“. Ale nemůže na tom něco být? Ruské jednotky nemusí dojít až na Šumavu, Moskva svou sféru vlivu dokáže budovat i jinak. A dále. Kdo si ještě pamatuje na začátek února 2022, na to jak „se strašilo invazí na Ukrajinu“, jak z Moskvy zaznívalo, že to je jen „hysterie Západu“, a pak invaze skutečně přišla, dává si prostě pozor.
Nová fakta o válce na Ukrajině: Západ se do ní zaplétá stále víc, Rusko by kvůli Krymu použilo jadernou bombu |
Podobně se teď může „strašit mírem“. Zní to divně. Po míru přece každý touží, tudíž jak by se mírem dalo strašit? I na tom něco je. Ale našinec nepotřebuje bujnou fantazii, aby si dokázal představit mír v podobě přinášející víc hrozeb než stability a klidu. Můžeme to ilustrovat na dění kolem letecké základny Jasionka.
Zdůrazněme, že jde o uvažování spekulativní, jak už to v komentářích bývá. Ale vidíme-li, jak Putinovo Rusko vystupuje suverénně, vytváří fakta na zemi a klade si podmínky, kdežto Trumpova Amerika vystupuje spíše defenzivně, může mít i spekulativní uvažování smysl.
Proč se Trump zbavil páky na Moskvu?
Že se Američané postupně vojensky stahují z Evropy, nikoho nepřekvapí. Prezident Trump to ohlásil už koncem roku 2020. Jenže to mu končil první mandát, takže už neměl rozhodovací sílu. A za druhé ještě nebyla naplno rozjetá válka na Ukrajině. Teď to působí jinak.
Že se Američané stáhnou z letecké základny Jasionka, bylo oznámeno měsíce předem. S tím, že zůstanou na protiraketové základně Redzikowo a její sesterské základně v Rumunsku. Leč z médií se dovídáme, že i tak nynější odchod leckoho v Polsku překvapil. I prezident Duda sdělil novinářům, že nedokáže vysvětlit situaci podrobně. Dejme tomu.
USA se stáhnou z klíčové základny v Polsku. Žádné překvapení, mírní obavy Tusk |
Ale že se Američané stahují z letecké základny blízko ukrajinské hranice, z logistického bodu, přes který míří na Ukrajinu 95 procent západní vojenské pomoci, že se odtamtud stahují právě teď, kdy se o konci války jedná, ale Rusko na Ukrajině stále postupuje i ostřeluje její velká města, to už evokuje zásadnější otázky.
Za prvé. Když prezident Trump ohlašoval, že o konci války bude jednat s Ruskem, řekl, že kdyby Moskva příměří odmítla, má na ni páku – znásobí vojenskou pomoc Kyjevu. Proč tedy couvá z hlavního logistického centra, které dopravu takové pomoci umožňuje?
Za druhé. V Polsku mají Američané asi 10 tisíc vojáků. V americké televizi NBC zaznělo, že Pentagon zvažuje stažení 10 tisíc mužů z východní Evropy. Není přesun ze základny Jasionka přípravou na takové stažení? Ba i stažení z baltských zemí? Zatím ne. Lépe řečeno: teprve uvidíme, ale není přepjaté a nesmyslné o tom uvažovat. I o tom, do jaké míry dokážou vojáci z Německa, Polska či jiných evropských zemí nahradit tyto Američany.
Být i nebýt členem NATO zároveň
Tak může vypadat „strašení mírem“. Mírem v podobě, že Trump půjde Putinovi na ruku víc, než očekávali realisté. „Strašení mírem“ bývá samozřejmě přehnané, podobně jako „strašení válkou“. Ale navozuje otázky, které „chcimíři“ pomíjejí či bagatelizují. Třeba takto.
Povzbuzení pro Putina? Pentagon zvažuje stažení deseti tisíc vojáků z Evropy |
Pokud by USA stáhly – samozřejmě postupně – své vojáky z Polska a Pobaltí, neplnily by tak vlastně ruské ultimátum ze 17. prosince 2021? Tehdy Moskva vytasila hotové návrhy dohod s USA a NATO. Ty návrhy (stále visí rusky i anglicky na webu ministerstva zahraničí Ruska) žádají restituci poměrů do 27. května 1997, ke dni, kdy Rusko podepsalo základní smlouvu s NATO. Berou jako hotovou věc, že USA se zavážou bránit dalšímu rozšiřování NATO na východ. Nebo že staré státy NATO nerozmístí vojenské síly ani zbraně na území jiného státu v Evropě kromě sil rozmístěných na tomto území k 27. květnu 1997. Severoatlantická aliance toto ultimátum v prosinci 2021 odmítla a za dva měsíce Rusko napadlo Ukrajinu.
Bude to jinak, ale sledujme varianty
Bude-li se Trumpova Amerika stahovat z pomoci Ukrajině, ač Rusko na bojišti útočí, bude-li stahovat americké vojáky i z východního křídla NATO, Moskva si chtě nechtě posílí dojem, že Washington se zpožděním tří let začíná naplňovat ruské ultimátum ze 17. prosince 2021. Že Putin je jasným vítězem, který nejen přiměl Trumpa plnit to, co Biden odmítl, ale navíc na bojišti získal nemalý díl Ukrajiny. A že hlavní překážkou míru je evropské NATO, tedy značná část Evropy.
Takhle doslova se události určitě nenaplní, ve skutečnosti bude leccos jinak. Ale sledujme trendy, které mohou k neblahému směřování vést. Což platí pro strašení válkou i pro strašení mírem.
