V republikánských primárkách na senátora v Louisianě Trumpem podporovaná poslankyně porazila dvojnásobného senátora Billa Cassidyho. Cassidy v roce 2021 hlasoval pro impeachment Trumpa, ten mu to neodpustil a postaral se o to, aby byl v primárkách poražen.
Ken Paxton.
V Texasu v primárkách porazil čtyřnásobného senátora Johna Cornyna současný ministr spravedlnosti tohoto státu Ken Paxton. Cornyn je republikán hlavního proudu, nehlasoval pro impeachment Trumpa, dokonce ho podporoval, ale Paxton je ještě radikálnější a tvrdí, že Trump volby 2020 vyhrál a demokrat Joe Biden mu vítězství ukradl. Tak Trump podpořil Paxtona.
Za demokraty byl loni v listopadu starostou New Yorku zvolen socialista Zohran Mamdani, muslim indického původu narozený v africké Ugandě. Ten letos v demokratických primárkách do Sněmovny reprezentantů podpořil tři další socialisty.
Nová vlna u demokratů
Všichni uspěli. Claire Valdezová porazila demokrata hlavního proudu, Brad Lander stávajícího kongresmana Goldmana. Ten primárky prohrál, protože řekl, že masakr 1 300 izraelských civilistů teroristy z Hamásu 7. října 2023 byl zločin, ale pro americké socialisty a levici to byl hrdinský čin – antikolonialisté porazili kolonialisty (vraždili, upalovali židovské civilisty). Goldman i Lander jsou Židé, ale Lander je Žid, který nenávidí Izrael (i takoví jsou).
Třetí socialistickou vítězkou v primárkách je dvaatřicetiletá Darializa Avila Chevalierová, dcera černošských imigrantů z Dominikánské republiky, která porazila předsedu skupiny kongresmanů latinskoamerického původu. Chevalierová, krom toho, že je socialistkou, chce zrušit – čtete správně – policii, věznice a také hranice. Do USA má mít právo imigrovat kdokoli, kdo chce.
Rovněž nenávidí Izrael, po masakru 7. října 2023 vedla propalestinské demonstrace na Kolumbijské univerzitě v New Yorku na podporu Hamásu. V roce 2018 konvertovala k islámu. A v Denveru ve státě Colorado vyhrála primárky socialistka Melat Kirosová, devětadvacet let, imigrantka z Etiopie.
Levice normální a ta druhá. Islamo-levice poráží v primárkách dlouholeté demokratické kongresmany |
To vše jsou bezpečné demokratické obvody, tam v listopadu vždy vyhraje demokrat(ka). Ale co stát Michigan? V letech 2008 a 2012 v něm vyhrál prezidentské volby demokrat Barack Obama, v roce 2016 republikán Donald Trump, v roce 2020 Joe Biden, v roce 2024 opět Trump. Michigan tedy za posledních dvacet let vždy volil toho, kdo se nakonec stal prezidentem.
Demokratické primárky na senátora v něm těsně vyhrál Abdulrahman Mohamed El-Sayed, který sice tvrdí, že nepatří mezi socialisty, ale ti ho podporovali. V Michiganu získal hlavně hlasy mladých bohatých radikálně levicových bělochů a Američanů arabského původu, kterých tam žije nejvíc v USA. Šlo o vítězství tzv. islamo-levice, kterou vidíme i v západní Evropě.
Třeba demokratické primárky na senátorku na Floridě zase vyhrála socialistka Angie Nixonová, která však v listopadu šanci nemá, Florida je silně republikánský stát. Michigan je však na hraně, El-Sayed šanci má, stejně jako jeho republikánský soupeř Mike Rogers, bývalý kongresman, kterého v senátním klání před dvěma roky těsně porazila umíněná demokratka, dnes senátorka Slotkinová. Umírněná demokratka ho porazila těsně, porazí on demokrata radikálního?
Co to všechno znamená? Primárky radikalizují obě strany, Demokratickou i Republikánskou. Demokratickou doleva, socialisticky; Republikánskou směrem k MAGA, trumpisticky.
Rasa nevadí, partaj ano
Proč? V amerických primárkách hlasuje jen 20 procent tamních oprávněných voličů, těch politicky nejradikálnějších. Deset procent v primárkách demokratických, deset procent v republikánských. Tito lidé vyberou kandidáty, které pak v listopadu mohou volit ostatní. Ještě v devadesátých letech byla volební účast v prezidentských volbách ve Spojených státech jen 50 procent. V tomto století stoupla na 60 procent. Taková byla ještě v roce 2016, když proti sobě kandidovali Hillary Clintonová a Donald Trump. Trump však zemi polarizoval, proto volební účast v roce 2020 (když prohrál) byla 67 procent a v roce 2024 (když vyhrál) 64 procent.
Amerika po 4. červenci. Trump i jeho soupeři už hledí k podzimním volbám |
Volby do Kongresu uprostřed volebního období prezidenta mívají volební účast 50 procent. Takže 10 procent elektorátu vybere kandidáty jedné strany a dalších 10 procent kandidáty té druhé, z nichž si pak 50 až 60 procent oprávněných voličů v listopadu vybere vítěze. Těch dvacet procent lidí, kteří volí v primárkách, je posedlých politikou, proto se obě strany radikalizují.
Podívejme se na to i z jiného úhlu. V 60. letech nebyl problém, aby si republikán vzal demokratku či opačně. Mezirasová manželství ale byla velice vzácná. Dnes mezirasové páry či vztahy nepředstavují problém, ale aby si republikán vzal demokratku (či s ní alespoň chodil) nebo demokrat republikánku – nemyslitelné!
Ve vztazích a v párech v dnešní Americe nepanuje segregace podle rasy, nýbrž podle politického přesvědčení. Mladý pravicový kluk na Manhattanu v New Yorku zatají, že je konzervativní republikán; stejně tak mladé levicové děvče v malém městě v Mississippi či v Idaho zatají, že je liberální demokratka. Jinak by přišli o přátele a kolegyně i kolegové by je nenáviděli.
Když je v zemi málo svobodné politiky, země stagnuje. Když je v zemi politiky a politikaření příliš, země se zblázní.
