Rozhodně není ideálním způsobem přesvědčování povýšeně se odpůrcům vysmívat, jak činili opoziční členové výboru. Do groteskní formy to přivedli Piráti, kteří demonstrativně vyzývali ministra Vojtěcha a poslance Sílu, ať si to vyříkají v rámci koalice. To by byla případná námitka, kdyby celé téma na půdě výboru neinscenovali sami opozičníci.
Zachovali byste povinná očkování v rozsahu, jak je to nyní?
Ale proč ne, očkování je pro opozici ideální téma, na něm mohou bez práce provozovat „hodnotovou“ politiku. Tedy říkat a tvářit se, že každý, kdo něco namítne proti Národní očkovací strategii, je dezolát, troll a obecněji osoba ducha mdlého, a proto se mu mohou a možná i musejí posmívat. Je to velmi pohodlné a pro simplexní povahy je báječné, když mohou na sociální sítě umisťovat fotečky se siláckými výkřiky.
Dialog, nikoli výsměch
Jenže právě to je cesta k tomu, aby odpor k vakcínám byl stále silný. Imunologové různých názorů již dlouho hlásají, že by se mělo lidem trpělivě vysvětlovat, proč je očkování užitečné a jak jim může pomoci. Nejiracionálnější strategie je výsměch a odmítání námitek. Hezky to vysvětloval v komentáři profesor epidemiologie Jiří Beran. Podobně se k problému staví i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který říká, že je připraven diskutovat a zároveň očkování jako metodu jednoznačně hájí a nelze čekat, že by ustoupil nátlaku například na zrušení některých povinných očkování.
Očkování nemá být bitevní pole. Zaměřme se na obnovení důvěry ve vakcíny |
V Česku se očkování těší stále většinové podpoře obyvatel a nadto v nynější sněmovně agreguje některé antivaxery pouze slepenec SPD. Je tedy nepravděpodobné, že by hrstka ukřičenců změnila očkovací strategii státu. Aby se to nestalo, je třeba udělat jediné, snažit se o věcný dialog a o pochopení pro obavy části populace. Ústupky ohledně očkovacího kalendáře a některých detailů přeci nezničí účinky očkování. Jedině dialogem lze přesvědčovat, ne výsměchem.
Vzpomeňme si na to, jak zdlouhavé a obtížné bylo v parlamentu prosadit odškodnění pro ty pacienty, kteří byli očkováním zdravotně poškozeni a jak se strašilo, že se bude masově odškodňovat. Dnes, když tato možnost existuje, stát odškodňuje jen pár jednotlivců, případy se veřejně propírají a na legitimitě samotného očkování to nic neubírá.
Mentalita pocitově nadřazených
A proč nemohou Piráti být lídry? Podívejme se, jak se prezentují. Členka zdravotního výboru, poslankyně za Plzeňský kraj a pasivní aktérka komunální vyděračské SMS aféry Eva Šrámková (“neodvolatelná Evča“) se prezentovala na sítích fotkou s předsedou Hřibem a heslem: Méně ideologie, víc prevence. Možná to funguje pro mentalitu pocitově nadřazených jedinců a paní Šrámková si se svým předsedou notují, ale v málokom to vzbudí chuť s takovými lidmi debatovat, a čekat, že se někdo takhle nadutý někdy dopracuje k otevřenému dialogu, působí fantasmagoricky.
Zvítězí-li v politice nevěcný fanatismus sociálních sítí, simplexních selfíček a pocitu nadřazenosti jednoho názoru nad druhým, pak nemá šanci nejen očkovací strategie, ale též žádná otevřená výměna názorů.
