V jedné věci je nutné se pana Válka zastat. Dokázal změnit postoj k povinnému očkování. I jemu, stejně jako předchozí vládě, experti doporučují povinné očkování některých profesních skupin. Ve světle vývoje virových mutací je zřejmé, že očkování je jediným v současnosti dostupným prostředkem, jak zabránit kolapsu některých struktur státu. Pan Válek se zajisté v opozici nechoval rozumně a mnozí mu připomenou jeho výroky. Ale z celospolečenského hlediska si zaslouží větší zdůraznění fakt, že dokázal svůj názor změnit (byť v rámci politické taktiky čeká, až udeří omikron, aby oznámil podporu povinné vakcinace). Je výborné vědět, že máme ministra, který není zaslepený a dokáže vlastní chybný postoj revidovat.
Babiš doporučil Válkovi tlumočníka do češtiny. ‚Takového ministra bych po tiskovce vyrazil |
Rozebíráme-li komunikaci, jak se módně nazývá vysvětlování proticovidových opatření, nelze se ubránit déj`a vu. Babišův kabinet také přicházel rovnou ze zasedání vlády a ministři ze sebe chrlili opatření, která vzápětí vysvětlovali, a zákonitě na různé věci zapomínali a po dotazech se celý národ v přímém přenosu dovídal, že mnoho netuší ani o detailech toho, co sami vyhlašují, a že jsou v opatřeních nedomyšlenosti. Babišovi se smáli za to, že v podnicích se smělo sedět a nikoli stát, Válkovi zas za to, že přes noc u stolu nesmělo sedět šest lidí, ale jen čtyři. V obou případech bylo odůvodnění rozumné, ale jeho veřejná prezentace velmi slabá. Zde může mít současná vládní sestava výhodu, vládní zasedání se plánují dopředu, a tak by jistě bylo možné, aby se nad opatřeními, poté co je politicky posvětí kabinet, sešli odpovědní ministři a svůj výtvor nějak strukturovali, aby prezentace měla hlavu a patu a národ jen němě nezíral. To by snad šlo.
