Úterý 3. prosince 2024, svátek má Svatoslav
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Putinova informační operace s raketou. Tentokrát lze opravdu tvrdit, že ruský prezident všechny převezl

Názory

  18:00aktualizováno  20:07
Rusko ve čtvrtek poprvé vyslalo na Ukrajinu mezikontinentální balistickou střelu. Škody nebyly velké a podle ukrajinských úřadů se sestávaly z vysklených oken a zničené kotelny v místním rehabilitačním centru. O dalších škodách informace nejsou. Zejména v kontextu jiných útoků na Ukrajinu prostřednictvím sebevražedných dronů, hypersonických střel či balistických raket Iskander se tak nejednalo o obzvláště ničivý incident. Hodnota útoku je spíše symbolická.

Mezikontinentální balistické střely mají dolet několik tisíc kilometrů a mohou nést jaderné nálože. Všechny zdroje se shodnou na tom, že raketa, která dopadla v Dnipru, byla odpálena z ruské Astrachaně u Kaspického moře, což je zhruba 1100 kilometrů daleko. Pokud může být takto zasaženo Dnipro, proč ne Kyjev (ale třeba také Praha, Tallinn, či Varšava), ptá se nutně celá Evropa. A právě o vyprovokování těchto otázek – iracionálních, ale pochopitelných – jde Moskvě až na prvním místě.

Cílený zmatek

Nezanedbatelný úspěch si ovšem Putin připsal i na poli informační války, a to cíleným zmatkem, který vnesl do řad západních zpravodajských služeb. Ve svém televizním projevu, který pronesl bezprostředně po dopadu rakety, ji označil za střelu „Orešnik“. O takové zbrani nikdo nic neslyšel, a proto nutně následovala řada otazníků a více či méně přesných odpovědí.

Putin ohlásil sériovou výrobu raket Orešnik, Kyjev posiluje protivzdušnou obranu

Podle Američanů se mělo jednat o modernizovanou verzi balistické rakety RS-26 Ruběž, kterou Rusko vyvinulo před třinácti lety. Po několika úspěšných testech, kdy Ruběž při jedné příležitosti urazil skoro šest tisíc kilometrů, však Moskva tento projekt zrušila a do budoucna nahradila hypersonickým kluzákem Avangard, který se měl stát modernější strategickou alternativou k balistickým raketám.

Něco ještě trochu jiného si myslí ukrajinská rozvědka. Podle té mělo jít o raketu jménem Kedr, která vychází ze staršího ruského typu RS-24 Yars s doletem až 12 tisíc kilometrů. „Orešnik“ by v této verzi mohlo být krycí označení pro projekt, kterým se Moskva snažila tuto střelu upravit na kratší vzdálenosti.

K neklidu není důvod

Ať tak či onak, američtí i ukrajinští zpravodajci nutně vypadají jako břídilové. Nejen, že o existenci „Orešniku“ nic nevěděli, ale ani se přesně neshodnou, co to vlastně je. Ruskému prezidentovi Putinovi je občas připisována až nepřiměřená moc a role hybatele světového dění, který promyšleně tahá za jednotlivé geopolitické nitky. To je jistě přehnané – tentokrát lze ale důvodně tvrdit, že všechny převezl. Muselo mu být jasné – je ostatně školeným zpravodajcem –, že svým „Orešnikem“ hodí granát do informačního prostoru, což se následně také stalo.

Ukrajinu zasáhl Orešnik. Rusko poprvé zaútočilo novou balistickou raketou

Můžeme být jistě v klidu. Ať už Rusové na Dnipro hodili cokoli, mají toho jen omezené množství a pramalý důvod to použít jako nástroj k vítězství ve válce, či nedejbože proti členskému státu NATO. Platí to zejména teď, kdy se jim po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem otevřela realistická cesta k uzavření míru a to bez hrozby, že jejich vedení ztratí tvář. Ještě uvidíme, za jakou cenu by to pro ně bylo. Malý zářez si již ale mohou připsat na poli informační války.