Do zákulisí vysoké politiky našinec přímo nevidí. Ale mění se něco v obrazu, který válka na Ukrajině vytváří v Evropě i v Česku. Zjednodušeně řečeno, ta změna vypadá asi takto.
Rusko je připravené odpálit atomovky kdykoliv, tvrdí dezertér z jaderných sil |
Původní obraz, řekněme klišé, evokoval, že Trump nahrává Putinovi a Biden tomu brání. Ale ten v poslední době ustupuje obrazu ve stylu: Biden a Putin se přetahují v eskalaci na bojišti, zatímco Trump z toho vychází jako jediný mocný, který chce válku ukončit.
Vrátit atomovky? Ne, dodat ty západní
Změnu těch obrazů, chcete-li klišé, lze doložit událostmi z poslední doby. Bidenova vláda povolila Kyjevu odpalovat americké rakety na území Ruské federace. Bidenova vláda dodala Kyjevu protipěchotní miny, mezinárodně zakázané (i když na jejich zákaz nepřistoupily USA ani Rusko).
Spojené státy dodají Ukrajině protipěchotní miny. Mají zpomalit ruský postup |
To vše se bere jako kroky, kterými chce odcházející Bidenova vláda zavázat vládu Trumpovu k něčemu, co by sama nedělala. Předat Trumpovi odkaz, kterého by se nemohl jen tak zbavit. Jenže teď k tomu přistoupil další bod, který ty snahy staví o ligu výš.
Jak napsal web The New York Times, jednou ze zvažovaných možností je prý vrátit Ukrajině jaderné zbraně, jichž se vzdala v roce 1994 výměnou za záruky bezpečnosti v Budapešťském memorandu. A to už je opravdu vyšší level.
Řekněme rovnou, že informace z NYT nejsou ověřené, působí až amatérsky. Vždyť Ukrajina své vlastní jaderné zbraně nikdy neměla. Byly to zbraně sovětské na jejím území, od prosince 1991 formálně ruské, pod ruským velením, v roce 1994 odsunuté do Ruské federace. Takže je dost dobře nelze vrátit. Lze tam jen dopravit ty západní. Ale ať už na těch zprávách z NYT něco skutečně je, nebo jsou jen vycucané z prstu, posilují výše zmíněný obraz.
Nevyvíjíme ani nechceme mít jaderné zbraně, odmítl Kyjev spekulace |
Obraz hodnotové politiky – Bidenova Amerika brání suverenitu Ukrajiny proti imperiálnímu despotovi Putinovi – ustupuje obrazu Bidena a Putina, kteří se navzájem trumfují eskalačními kroky. Biden povolí odpalovat americké rakety na Rusko, stane se, Rusko odpoví odpálením mezikontinentální rakety na Ukrajinu a tak dále.
Jenže stále je to „jen jako“. Ruská mezikontinentální raketa neměla účinnou (natož jadernou) bojovou hlavici. Leč do obrazu eskalace zapadá skvěle. Ale zmínka o jaderných zbraních pro Ukrajinu tomu dává jiný šmrnc. Člověk nemusí mít cejch „dezoláta“, aby se vyděsil. Nemusí mít cejch „populisty“, aby ocenil názor, že než takto hájit hodnoty, je lepší hájit přežití ve světě bez jaderné války.
A upřímně, přežití snad není hodnota? Platí ještě zásada předběžné opatrnosti, na kterou progresivisté tak přísahají? Když našinec vidí, jak tito lidé bagatelizují riziko jaderné války, zdráhá se věřit, že v roce 2011 stačilo tsunami a jedna jaderná havárie v dalekém Japonsku, aby Německo definitivně „vystoupilo z atomu“.
Ruské jaderné zbraně Ukrajině na dosah. Katastrofa hrozí i náhodou |
Možná i proto teď vidíme, že pro média hlavního proudu už Trump není takovým zlosynem. Že jeho postoje, plány a příští politika vůči Ukrajině začínají být brány vážně. Pro jistotu zopakujme. To nejsou výsledky nějakých analýz, investigací či zpráv tajných služeb. Je to jen obraz poskládaný z toho, co píší média hlavního proudu. Ale tento obraz se prostě mění.
Spravedlivý konec se nejeví jako reálný
Upřímně, mění se i to, co zaznívá přímo z Kyjeva. Od prezidenta Volodymyra Zelenského zaznělo při jeho projevu na sociální síti například toto: „Putin teď šermuje raketou Orešnik jen proto, aby překazil snahu prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války.
Rakety Orešnik pošleme na rozhodovací centra v Kyjevě, vyhrožuje Putin |
Chce vyhrotit situaci natolik, aby Trump nemohl uspět, aby nemohl válku ukončit.“
To je příznačné. Zelenskyj nikdy nebyl fanouškem Trumpa. Dva a půl roku chtěl od Západu, hlavně od Ameriky, především zbraně. Dokonce se snažil zapojit Západ přímo do konfliktu, aby v něm byl přímo zainteresován. Jednal zkrátka podle logiky války, podle logiky toho, kdo je v defenzivě a sází na vítězství. Jenže teď sám veřejně říká, že válku ukončí spíš diplomacie než zbraně. Jeho slova z nedávného projevu v jádru ladí s výše popsanou změnou celkového obrazu.
Válka musí příští rok skončit diplomacií, na frontě je to složité, přiznal Zelenskyj |
Ladí s tím, že pozdě probuzená Bidenova Amerika teď soutěží s Ruskem v gestech vojenské eskalace, zatímco ukončení války se spojuje spíš s Trumpem. Jistěže to nebude takový konec, jaký by se Ukrajině i jejím sympatizantům líbil, ale výhodnější či spravedlivější konec se nejeví jako reálný.
