Jedná se o premiéru nového modelu, podle nějž za americké zbraně mířící na Ukrajinu zaplatí různí spojenci NATO, přesněji jejich daňoví poplatníci. Otázka je, o jaký vojenský materiál jde, do jaké míry vylepší pozici Ukrajiny zejména z hlediska obrany, ale i útoku (zejména na ruskou energetickou a dopravní infrastrukturu), a na jak dlouhou dobu tyto zbraně vystačí.
Klíčové je, jaké americké zbraně kupují zejména státy EU. Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že sice nemůže prozradit podrobnosti, ale jedná se o rakety do protivzdušného systému Patriot a různé typy střel použitelné pro dalekonosný mobilní raketomet HIMARS. Kyjev už podle prezidenta získal od spojenců na americké zbraně dvě miliardy dolarů a do konce října se má tato částka zvýšit na 3,5 miliardy dolarů.
Čeho se Ukrajině nedostává
I z dalších dostupných informací jednoznačně vyplývá, že vláda Ukrajiny je nadšená, ale radost nemůže být bez mráčků, protože USA spojencům neprodala to, co Kyjev nejvíce potřebuje. Jinými slovy nedostala nové celé systémy Patriot či HIMARS, které Kyjev nejvíce potřebuje, jen střelivo do nich. A to pro ukrajinskou obranu může být problém.
Poslední rok a zejména poslední měsíce ukázaly jasný trend, že Rusko v rámci strategického bombardování Ukrajiny hodně přidalo, používá čím dál více raket různých typů a hlavně nevídaný počet dronů. Deník The New York Times minulý týden této problematice věnoval článek, v němž uvádí, že během loňského září Rusko vyslalo na Ukrajinu celkem asi 1000 bezpilotních letadel a od té doby jejich počet stále roste.
VIDEO: Ukrajinští piloti ukázali, jak s F-16 sestřelují ruské rakety |
Například ukrajinská obrana letos 7. září musela čelit 810 a v červenci celkem 6129 dronům. V letošním roce, tedy zhruba za osm měsíců, ruská armáda poslala na Ukrajinu 34 tisíc dronů, což je asi devětkrát více oproti stejnému období roku 2024. Analytici tvrdí, že Rusko v současnosti ročně dokáže vyrobit více než 32 tisíc dronů, ale příští rok prý vyprodukuje dvojnásobek. Letošní produkce dronů se údajně skládá ze dvou milionů tzv. FPV (firts-person-view) dronů a 30 tisíc bezpilotních letadel dlouhého doletu.
Logicky se zhoršil i ukrajinský (oficiální) ukazatel účinnosti sestřelení či zneškodnění těchto letadel pomocí elektronického rušení – z loňských 93 procent na letošních 88, což je stále vynikající číslo. (V této souvislosti asi stojí za připomenutí šílený výrok polského ministra zahraničí Radosława Sikorského, že sestřelení čtyř z 19 ruských dronů – jde asi o dvacetiprocentní účinnost –, které se nedávno objevily nad Polskem, lze považovat za totální úspěch…) Jenže Ukrajinci také zvyšují výrobu dronů, zejména tzv. záchytných (interceptor drone).
Ministr obrany Denys Šmyhal před několika dny prohlásil, že Ukrajina brzy bude schopna nasadit tisíc těchto obranných zbraní denně, aby mohla ještě lépe čelit ruským útokům. Cílem je podle něj zachytit všechna ruská bezpilotní letadla. V samotné výrobě ministr problém nevidí, obránci země prý čelí výzvám zejména v oblasti pozemních řídících systémů či v počtu radarů.
… a válka bude pokračovat
Jelikož Ukrajina nedostane nové kompletní systémy HIMARS či Patriot, což by podle zkratky PURL bylo opravdu prioritou, hrozí, že vzhledem k rostoucímu počtu obtížně sestřelitelných balistických (a jiných druhů) raket, s nimiž Rusko také útočí, se zásoba střel proti nim rychle vyčerpá.
Jelikož ukrajinské letectvo je slabé, Kyjev a jeho spojenci budou muset počítat s tím, že efektivita protivzdušné obrany Ukrajiny dříve či později klesne. V tomto případě bude zapotřebí koupit od Američanů více raket pro Ukrajinu, pokud nebudou chtít vidět hořet velká ukrajinská města.
Každopádně vidíme, že začal fungovat model, který chytře prosadil Donald Trump: Amerika vyrábí, zbylí spojenci NATO, hlavně země Evropské unie, platí. A válka na Ukrajině bude pokračovat. Pro americký průmysl je to skvělá zpráva, kromě akcionářů zbrojařských korporací na tom vydělají i jejich zaměstnanci, což je pro každého amerického politika – ať je to demokrat či republikán - životně důležité.
Tímto tahem se Evropské unii podařilo silně namotivovat politiky USA, aby ve válce pokračovali, přestože prezident dlouho sliboval, že dosáhne mezi Ukrajinou a Ruskem mír. V době vládnutí Joea Bidena tomu bylo jinak: americké zbraně pro Ukrajinu se kupovaly za peníze daňových poplatníků USA. Byznysmen Trump tento z jeho pohledu hloupý systém radikálně změnil: americký zbrojní průmysl se bude rozvíjet zejména penězi daňových poplatníků EU.
Tato konstrukce pro unijní ekonomiku a také pro zdejší zbrojní sektor není výhodná, protože EU svoje peníze utrácí v Americe, přičemž s ní vede celní válku. Zdá se vám to jako dobrý nápad? Odpověď na otázku by se dala zformulovat další otázkou: Kdyby lídři Evropské unie chtěli uzavřít opravdu špatný deal, co by dělali jinak?
