Pondělí 9. září 2024, svátek má Daniela
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Názory

Začne Polsko sestřelovat ruské rakety nad Ukrajinou? Ministr jen zvětšil problém Západu

Ruští vojáci pálí z raketometu BM-21 Grad na ukrajinské pozice u Avdijivky. (18. března 2024) foto: Profimedia.cz

Názor
Otázka, co se ještě může a nemůže udělat v rusko-ukrajinském konfliktu na straně Ukrajiny, nedávno dostala nový rozměr. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski prohlásil, že jeho země může sestřelit ruské rakety, které budou směřovat na Polsko, ještě v ukrajinském vzdušném prostoru. Dokonce prohlásil, že Polsko je povinno tohle udělat.
  17:00

Nestane se tím fakticky Polsko účastníkem ukrajinsko-ruské války. A nevtáhne to do konfliktu i NATO, když je Polsko jeho členem?

Nejprve pohled ministra Sikorského. Ten tvrdí, že sestřelování ruských raket nad polským územím není bezpečné. Že trosky ruských střel či bezpilotních letounů namířených původně na Ukrajinu mohou ničit polský majetek a zranit či zabít polské občany.

Což je pravda a vidíme to právě na Ukrajině, kde občas zabíjejí i už sestřelené rakety či drony. Mimochodem, stejně jako trosky ukrajinských antiraket, které je sestřelily. Podle Sikorského má polská vláda ústavní právo chránit svoje území, takže je logické, že bude sestřelovat ruské střely nad ukrajinským územím. Zvláště když jsou Ukrajinci pro.

Překvapivé změny ve válce: nebezpečné hotely, nervozita okolo Běloruska a podivné ticho v Kurské oblasti

Jenže je tu i jiný pohled. Sestřelování cizích raket a bezpilotních letadel jedné válčící strany může být chápáno jako zapojení do vojenského konfliktu. Bez ohledu na to, kam zrovna střely míří. Mohou se totiž třeba těsně před polskou hranicí otočit a mířit na ukrajinské cíle. Ostatně právě tohle ruská armáda dělá, protože tím ztěžuje ukrajinské protiletecké obraně práci. Ta nebyla připravena na to, že letecké údery přicházejí ze zad, směrem od spřátelené země.

Navíc by to znamenalo, že by Ukrajina získala na západě svého území pás krytý polskou protileteckou obranou a mohla by tam přesunout třeba část výcviku svých vojáků nebo výrobu zbraní. Kreml by to pak mohl logicky brát jako přímou pomoc Kyjevu a tudíž přímý vstup Polska do války.

Ostatně před tím varoval i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který polský návrh právě z tohoto důvodu dost rezolutně odmítl. S tím, že Aliance se snaží vyhnout konfliktu s Ruskem. Jenže to je velmi těžké. Hranice, co se dá ještě dělat, aby to nevyvolalo válku mezi ruskými vládci a NATO, se neustále posunuje. Nejprve se některé západní země bály dodat Kyjevu byť jen bývalé sovětské těžké zbraně, pak to byly západní těžké zbraně, později některé rakety, nakonec i letadla…

Všechna tato omezení nakonec padla. Stejně dobře nakonec může dojít i k sestřelování ruských raket nad ukrajinským územím. Či vyhlášení jakési bezletové a bezbombardovací zóny na Ukrajině podél polských hranic nebo dokonce bezpečných oblastí, kam se budou moci uchýlit ukrajinští civilisté.

Rusko zasypalo Kyjev v první školní den raketami, zasáhlo i stanici metra

Nic z toho by zřejmě nevedlo k přímému konfliktu Severoatlantické aliance s Ruskem. Mimo jiné proto, že ruský prezident Vladimir Putin si je velmi dobře vědom toho, že NATO je silnější než ruská armáda. Pokud se Aliance nezačne rozpadat nebo Spojené státy nezpochybní svůj závazek společné obrany všech členů, bude se Moskva snažit vyhnout přímému konfliktu se Západem za každou cenu.

Otázka je, kam pak může NATO ve své angažovanosti na straně Ukrajiny postupovat dál. Zdá se, že už moc dalších kroků bez toho, aby skutečně hrozil velký konflikt s Moskvou, nezbývá. Zároveň je ale vidět, že pomoc Západu napadené Ukrajině je stále nedostatečná a přichází pozdě na zdolání ruské armády.

Ukrajina opět pod palbou dronů a raket. Nálety však hlásí i Rusko

V obavách z války Západu s Ruskem, které se ukázaly už pár měsíců po začátku velké ruské invaze jako neoprávněné, Západ dlouho váhal s masivními dodávkami moderních zbraní a nechal ruskou armádu, aby se na příchod dalších zbraňových systémů připravila, výrazně zvýšila počet svých vojáků na Ukrajině, a změnila svoji taktiku. Celé to bohužel trochu připomíná americké angažmá v Jižním Vietnamu.

Ve snaze nevyvolat válku se Sovětským svazem a pokud možno se vyhnout i přímému konfliktu s Čínou tam Američané nejprve opatrně posílali zbraně, pak postupně instruktory a nakonec vojáky. Ale stále jich nebylo dost na porážku komunistických povstalců.

A když už jich bylo skoro dostatečné množství, americká veřejnost už byla unavena dlouhou bezvýslednou válkou a žádala jejich stažení. Což se také stalo. Navíc komunističtí povstalci a později pravidelné jednotky komunistického Vietnamu, které je nahradily, měly stále bezpečné zázemí a zásobovací trasy.

Ukrajina sestřelila desítky dronů, další se zřítily samy. Ničila je i ruská strana

Američané zpočátku vůbec a později jen občas bombardovali Severní Vietnam, kde měli jihovietnamští partyzáni a později severovietnamská armáda bojující v Jižním Vietnamu své základny. Pozemní operace vůči Severnímu Vietnamu vůbec nepřipadala v úvahu.

Stejně tak Američané nikdy pořádně nepřerušili zásobovací trasy ze Severního Vietnamu a Číny. Zkrátka Američané vedli stále velmi omezenou a postupně stupňovanou válku, kterou zákonitě nakonec prohráli. Něco podobného se může stát i Západu na Ukrajině.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!