Papež ke svobodě slova. Ale katolík Fiala ji vykládá jako cenzuru a katolík Vance jako boj vůči levici

Komentář   18:00
Římský biskup, papež, působí jako velmi mediální osoba. To je fakt známý už dlouho. Jak se na to dívá Lev XIV., jenž na Svatý stolec právě nastoupil? O tom se teď psalo právě v médiích.
Nový papež, Lev XIV.

Nový papež, Lev XIV. | foto: Reuters

Od Jana Pavla II. se udržuje tradice, že nově zvolený papež přijme zástupce všech médií, jež o konkláve i jeho zvolení reportovala, a otevřeně si s nimi popovídá. Lev XIV. tak učinil v pondělí, a nahlédneme-li třeba na web Der Spiegel, najdeme obsáhlou zprávu.

Šedá eminence v mlze. Co víme o papeži Lvu XIV.

Takže znovu. Jak se Lev XIV. dívá na média, svobodu slova a názoru, ba i na problémy, které před společnost staví šíření umělé inteligence? Ty otázky vyvolávají široký zájem, nejen mezi katolíky. Ví se přece, že v dnešním světě patří papež mezi špičkové veřejné intelektuály.

O vzácném statku svobody

Že je papež mediální osobností, není novinka. Už návštěva Jana Pavla II. v porevolučním Československu (1990) byla srovnávána s koncertem skupiny Rolling Stones tamtéž (1990). I proto Lev XIV. reagoval na úvodní potlesk přítomných novinářů takto: „Říká se, že potlesk na začátku není tak důležitý. Ale budete-li vzhůru i na konci a pak zatleskáte, poděkuji vám za to.“ Byl to takový vtip, navíc pronesený anglicky, jak lze od Američana očekávat. Ale pak se přešlo na italštinu coby pracovní jazyk Vatikánu a na závažnější témata.

„Dovolte mi znovu potvrdit solidaritu církve s novináři uvězněnými za pokus sdělit pravdu, čímž vyzývám k jejich propuštění,“ řekl papež. To zní logicky. Snad se tu promítá i jeho dlouhá zkušenost z Latinské Ameriky, oblasti režimů, kde jde žurnalistům o krk. Obecně pak vyzval mezinárodní společenství k ochraně „vzácného statku svobody projevu a tisku“. Řekl to jasně, bez různých „ale“ či složitého vysvětlování, a podložil to dobrým argumentem: „Pouze informovaní lidé mohou činit svobodná rozhodnutí.“

Zelený-Atapana: Nového papeže ovlivnil latinskoamerický styl života stejně jako Františka

Ano, Svatý otec mluvil jako Svatý otec, v rovině obecné a duchovní. Nemluvil jako vládní strategický komunikátor plukovník Foltýn. Vůbec se neobul do dezinformací, ba ani se o nich nezmínil. Což je plus. Ale má jedno malé minus. Takto obecné a duchovně pojaté argumenty lze vykládat různě. Podle toho, jak se to komu může hodit.

Jak zaznělo v médiích, Lev XIV. využil setkání s novináři k víceméně programové řeči, v níž přednesl jasná sdělení včetně politických. Mluvil o stylu komunikace. Řekl, že nyní jsme v „babylonské věži plné ideologického a stranického jazyka“. Pak pokračoval: „Nepotřebujeme bouřlivou, energickou komunikaci. Odzbrojme slova a tím pomůžeme odzbrojit Zemi.“

S tímhle papež nehne

Jenže právě toto – počínaje tezí o „vzácném statku svobody projevu a tisku“ – lze vykládat různě. Reportér Spiegelu papežovu argumentaci okolo svobody slova vykládá tak, že zřejmě mířila „proti jeho vlasti“. Proti Donaldu Trumpovi, jenž „učinil z agresivních sdělení jádro své komunikační strategie“. Proti digitálním technologickým společnostem, jež „se odvrátily od vlastních pravidel zásahů proti nenávistným projevům“.

Ale pozor. Jsou přece i jiné, tak či onak katolické výklady svobody projevu. Katolík Petr Fiala ji vykládá tak, že lidé mají právo na korigované informace. V říjnu 2022 řekl Fiala doslova toto: „My musíme chránit za každou cenu svobodu slova projevu. Na druhé straně lidé mají právo na to, aby informace byly korigovány.“ Myslel tím totéž, co nyní papež Lev XIV.? Toť velká otázka.

„Už žádné další války.“ Papež volá po míru na Ukrajině i v Gaze

Zcela jinak to vykládá katolík J. D. Vance, Trumpův viceprezident. Když v únoru v Mnichově na bezpečnostní konferenci pronesl řeč, jež zaskočila celý evropský establishment, kritizoval jakékoliv omezování svobody slova či voleb v Evropě (konkrétně v Rumunsku), i v situaci, kdy je třeba čelit vlivovým operacím Ruska.

Vance to shrnul v úctě ke svobodě slova takto: „Můžete věřit, že je špatné, aby Rusko platilo reklamu na sociálních sítích. My tomu tedy věříme. Ale může-li být vaše demokracie zničena digitální reklamou v ceně pár set tisíc dolarů, pak ani předtím nebyla příliš silná.“ Myslel tím Vance totéž, co nyní papež Lev XIV.? I to je velká otázka.

Takové otázky teď budou padat častěji. A ještě častěji se budou různit odpovědi. Papež to má snadné, neboť už 158 let využívá dogma o své neomylnosti ve věcech víry. Levicové liberály to dogma vždy dráždilo, ale teď jako by oni sami prosazovali dogma o neomylnosti liberální demokracie. S tím ovšem papež nehne.

Vstoupit do diskuse (16 příspěvků)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.