Jinak řečeno, všechny jednoduché poznatky a vynálezy už byly objeveny a sestrojeny, a proto musíme bádat déle a intenzivněji, abychom něco opravdu důležitého objevili. Prostě jsme odsouzeni k tomu buď masivně investovat do vědy, nebo se spokojit s málem. Jenže nová studie ukázala, že to neplatí. Brzda rychlého bohatnutí lidstva je zřejmě jinde. Někdo si strká sklizené ovoce, které stále roste i na nízkých větvích, do svých kapes, a proto z něho lidstvo nemá prospěch.
Všeobecné posuzování nápadu je chybné
Teorii o sklizeném, nízko visícím ovoci potvrdila v roce 2017 studie ekonoma Nicholase Blooma a jeho kolegů ze Stanfordovy univerzity s jasným názvem „Je stále těžší nalézt nápady?“. Odpověď zněla ano. Zatímco výdaje na výzkum a počet výzkumníků rychle rostly, produktivita z toho odvozená rostla mnohem pomaleji. Výnosy z výzkumu a inovací klesaly.
Například u integrovaných obvodů stále funguje takzvaný Mooreův zákon, podle kterého se počet tranzistorů v integrovaném obvodu vždy zhruba za dva roky zdvojnásobí. Nyní na tom však musí pracovat osmnáctkrát víc vědců než v 70. letech. Nápady je stále těžší najít a musí na nich pracovat celé týmy vědců, tvrdí autoři studie. Prostě už nelze znovu snadno vynalézt něco, jako byl parní stroj, železnice či spalovací motor. Je to logické, prostě se postupuje od jednoduchých věcí ke stále složitějším.
Česko není zemí podnikatelů, ale velkých firem. To není zrovna povzbudivé zjištění |
Nedávno se však ukázalo, že to není úplně pravda. Chyba byla v tom, že Bloom a jeho kolegové posuzovali nápady a následně jejich přínos pro ekonomiku, statisticky a všeobecně. Nicméně už nějakou dobu víme, že neexistuje jen taková jednoduchá souvislost. Nápady se projeví v ekonomice, až když se plně využijí, a rozšíří se, až když jsou pro ně podmínky.
Otázka produktivity práce
Kvůli novým technologiím je třeba přestavět celé továrny, někdy i celou společnost. Bylo to tak s parním strojem, elektrickými motory i s počítači. Prostě jde i o komercionalizaci nápadů. V tom však může být zádrhel. Od vynálezu po jeho odraz v produktivitě celé ekonomiky je obyčejně nějaké zpoždění, což však v uplynulých letech neplatilo. Může se totiž stát, že se síla vynálezu „ztratí cestou“. Prostě se nikdy pořádně nezavede.
Právě to potvrdila letošní studie ekonomky Teresy Fortové z Dartmouth College a jejích kolegů. Zkoumali udělování patentů v USA (většinou jsou komerčně využitelné) a zjistili, že v letech 1977 až 2016 se průměrné výdaje na výzkum a vývoj staly efektivnějšími, byl-li jim udělen patent. Navíc tyto patenty zvyšovaly firmám tržby na zaměstnance, což je odraz růstu produktivity. A nešlo jen o malá zlepšení, ale i o průlomové vynálezy, které lze pořídit levněji než dříve.
Česká věda bez iluzí. Kritická zpráva NKÚ svlékla inovátory donaha |
Strom poznání je přetížen i na dolních větvích ovocem a firmy z něho trhají, co to jde. Proč se to však neodráží v produktivitě práce v celém hospodářství a v hospodářském růstu? Zdá se, že efektivní firmy s vynálezy z nějakého důvodu neovládají ekonomiku, převládají v ní ti, co neinovují. Zkrátka, ovoce poznání se nevyužívá dostatečně. Nebo je možné, že jeho využití někdo znemožňuje, či si tyto plody tajně strká do kapes a nechává je v nich. To zní jako konspirační teorie a jde proti základům tržní ekonomiky.
Další peníze na vědu nepomohou
Možná ne tak docela. Ideální tržní ekonomika totiž neexistuje, je to jen model, kde se zcela volně setkává nabídka s poptávkou, a jsou zde v zásadě podobně silní hráči. Ve skutečnosti ale existuje spousta regulací včetně daní a také velké firmy, které mohou potlačovat konkurenci těch menších ať už snižováním ceny, jejich nákupem nebo posláním pro ně momentálně nepříjemných vynálezů na čas k ledu, což dlouhodobě v podstatě nelze.
Zatím není jasné, co přesně působí, ale zdá se, že alespoň v USA nepomohou k rychlejšímu hospodářskému růstu jen další peníze na vědu. Možná je čas zaměřit se na efektivitu trhu a antimonopolní zákonodárství. V České republice to ovšem budeme mít těžší. Musíme víc investovat do vědy a inovací, protože toto odvětví je u nás ve srovnání s mnoha vyspělými zeměmi podinvestované.
A zároveň musíme vytvořit fungující antimonopolní úřad a hlídat velké konglomeráty a dominantní firmy. To u nás však zatím příliš nefunguje, protože Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nemá schopné ekonomy a je spíš pro smích. Ovoce poznání je na dosah, jen ho musíme umět využít.
