Ilustrují to i média. Třeba takový Der Spiegel, vlajková loď progresivistů v Německu. Když v létě 2021 přišly zhoubné povodně v povodí řeky Ahr, Der Spiegel patřil mezi média, která – ještě než povodně odezněly, natož mohly být analyzovány hydrometeorology – tvrdila, že jde o ryzí projev klimatické změny a neblahého vlivu člověka.
Teď už se posunul. Vlna veder, o níž je tu řeč, postihla Německo víc než Česko. Pro ilustraci pár naměřených nejvyšších teplot. Bavorsko – 38,6 °C, Sasko-Anhaltsko – 38,7 °C, Porýní-Falc – 39,0 °C. Ale média těmi čísly nebuší jako důkazem změny klimatu, to už si lidé přeberou sami. Der Spiegel místo toho dává slovo profesionálovi z Německé meteorologické služby. A Marco Manitta začíná tím, že odmítá tasit jednu příčinu. Uvádí jich více:
Výrazně stabilní ráz počasí.
Řada slunných dnů v době, kdy slunce je na obloze nejvýše.
Pozitivní bilance záření: dny jsou dlouhé, tudíž země víc tepla absorbuje, než kolik ho vyzáří.
Teplota Středozemního moře je o 3 až 5 °C nad průměrem odpovídajícím této roční době.
Když v Barceloně je jako v prádelně
Toto je racionální přehled argumentů, žádné strašení. A čtenáři i bez strašení dojde, že se cosi závažného mění. Problém uplynulého týdne spočíval v tom, že scházely tlumicí efekty, jež by mohly mít ochlazující účinek. Třeba saharský prach v atmosféře, vlhká půda na zemi či nižší teplota vody.
Požáry, bouřky i omezení na Eiffelově věži. Podívejte se, jak Evropu svírá vlna veder |
Řeknete si, že toto běžný čtenář zrovna nehltá. Zato si lidé všímají drobných zpráv agentur. V Barceloně od začátku června ani jednu noc neklesla teplota pod 20 °C. Ve Florencii, kde teploty atakovaly čtyřicítku, nastaly výpadky proudu (klimatizace má velkou spotřebu), takže nefungovaly bankomaty ani eskalátory a obchody přijímaly jen hotovost. Podobně to prý fungovalo v částech Milána a Bergama.
Kde už jsme něco takového slyšeli? No jistě, na jaře, když Iberský poloostrov postihl rozsáhlý technologický blackout. Ten ještě není zcela objasněn, ale už vidíme, že výpadek elektřiny mohou způsobit i velká vedra. Taková, o kterých nikdo neřekne, že jsou zcela ojedinělá, ba že už se nebudou opakovat.
Úhrnem. Ať už si o změně klimatu a jejím zavinění člověkem myslíte cokoliv, začne vám cosi vrtat v hlavě. Třeba i to, že v jistém smyslu se v létě stávají rizikovými destinacemi i místa, kde by ještě před deseti dvaceti lety nic nehrozilo. A přidáte-li k tomu zprávy o zvyšování cen, hlavně v Chorvatsku, začnete možná uvažovat šířeji.
Před sto lety lákaly noviny čtenáře na titulky typu Žralok na Jadranu sežral českou učitelku (nechme stranou, zda to byla pravda). Teď čtenáře oslovují titulky jiné. Páni, je to tu dražší než v Monaku. Nad cenami v Chorvatsku krčí rameny i Němci. Nebo: Nejatraktivnější místo pro letní dovolenou? Jednoznačně polský Hel.
Příjemně na Viselské kose
Tím samozřejmě není řečeno, že Češi zlomí nad Chorvatskem, Španělskem a Itálií coby cíli letní dovolené hůl. Ale vede to k jistému přemýšlení, k uvažování o tom, zda jih Evropy už není ve smyslu počasí či podnebí až příliš rizikovou destinací. A pojí-li se s tím zdražení jako v Chorvatsku, může z těch úvah vyjít leccos.
Dáte-li na misky vah riziko veder a vysoké ceny v Chorvatsku či jinde, může to pro našince, který trvá na letní cestě k moři, vyznít různě.
OBRAZEM: Spalující vedra. Česko zažilo supertropický den, na třech čtvrtinách stanic padly rekordy |
Proč místo na jih (Středozemní moře, Jadran) nezamířit raději na sever (Balt)? Pak z té úvahy může lépe vyznít Polsko či Lotyšsko (příjemný Balt + příjemné ceny) než Švédsko či Dánsko (příjemný Balt, ale vysoké ceny). A určitě lépe než Chorvatsko (horoucí Jadran + horoucí ceny).
Zatím je to uvažování spíš pro nekonformisty, ba dobrodruhy. To dobrodruzi mohou zamířit na Viselskou kosu. Na tomto písečném poloostrově leží hranice mezi Polskem (NATO) a Ruskem. Na polské straně si můžete vylézt na rozhlednu a podívat se do Ruska. A třeba se podivit, že na protější straně, v nejzápadnějším bodě Ruska, žádná rozhledna není.
Zatím takto uvažují jen nekonformisté a dobrodruzi. Možná tak brzy začne uvažovat i hlavní proud české populace.
