Premium

Mimořádně jen 19 Kč/měsíc
na prvních 5 měsíců

Jak získat pozornost. Bez maléru to lidi nebaví a moc velkého maléru se bojí

Poslední slovo   20:00
Zažil jsem pěknou řádku Velikonoc. Nepamatuju ale ani jedny, srovnatelné s těmi aktuálními. Ozvláštnily je dvě události, každá má šanci, aby se stala námětem na hollywoodský velkofilm. Tedy, jedna stoprocentně, ta druhá nesrovnatelně menší.

Pokud nejste úplně mimo, je vám jasné, které to tak mohou být: záchrana plukovníka amerického letectva, sestřeleného nad Íránem, a projekt Artemis 2. Na Velikonoční pondělí připadne oblet Orionu kolem Měsíce a v tento den zmrtvýchvstání se lidé vzdálí od rodné planety na počet kilometrů více, než se to komukoli dříve podařilo.

Proč ta druhá událost má sice nikoli nulovou, ale v podstatě malou šanci dostat se na projekční plátna? Protože nikoho nebaví. Jako pamětníkovi a věkem už hodně omšelému fandovi kosmických letů mi docela zatrnulo, když jsem při přenosu ze startu přenášeném online na platformě serveru Kosmonautix slyšel komentátora, jak si pochvaluje rekordní účast. Sleduje nás sedmnáct tisíc diváků. Můj ty smutku, sedmnáct tisíc diváků!

Lidské oko ji dosud nespatřilo. Astronauti vyfotili méně známou část Měsíce

Dneska si influencerka šamponuje vlasy a rozpláče se, když jí sledovanost spadne pod sto tisíc. Média slibují, že posádka Orionu vyfotí Mare Orientale na rozhraní přivrácené a odvrácené strany. No, nedovedu si představit, jak někdo běží do kuchyně s mobilem a ukazuje otevřený Facebook: „Mámo, koukej, vyfotili Mare Orientalis‟!

Kdyby to byla Tvář sfingy anebo půldruhakilometrová Shard Tower, kterou vydoloval z jakési fotky konspirační mág Richard C. Hoagland (a dostal za to Nobelovu cenu blbých), zpráva by se možná dostala i do té kuchyně. Pravděpodobnost na velkofilm se blíží nule, ledaže by…

Mise Artemis II posunula hranice lidstva, po průletu kolem Měsíce se vrací na Zemi

Musel by vypuknout malér a musel by dobře skončit. Příběh Apolla 13 je příklad za všechny.

Zásada zní: bez maléru to lidi nebaví a moc velkého maléru se lidi bojí.

Což bezezbytku platí o druhém příběhu letošních Velikonoc.

Íránci sestřelili Američanům letadlo, dvoučlenná posádka se katapultovala. A teď: jeden muž přistál, našli ho a odvezli si do bezpečí (sic se ztrátami na materiálu, ale ten vem čert). Dobře to dopadlo. Nulový zájem.

Jenže druhý letec dopadl hůř. Hledali ho, sice našli a dovedli na správné místo, ale hned dvě letadla určená pro něho a zachránce se nemohla odlepit. Museli zavolat jiná letadla, přilepená odpálit a pak těmi zavolanými letadly odvézt plukovníka a zachránce a zachránce zachránců.

USA zachránily i druhého letce v Íránu. Obětovaly kvůli tomu další svoje letouny

Ztráta se odhaduje na něco kolem tří set milionů dolarů. Zisk z úspěšného blockbusteru se pohybuje mezi 200 a 650 miliony dolarů. Jistě, háček je v tom, že ztrátu platí daňový poplatník, kdežto zisk jde studiu. On se ale Strýček Skrblík nějak se studii dohodne.

Hodně bude záležet na tom, kdo bude hrát plukovníka. I když ta jeho role… Sedět v díře a vyhlížet: už letěj? Furt neletěj. Už letěj! Padaj…

S tím si ale scénáristé dovedou poradit. Pokud zrovna nestávkují.

Vstoupit do diskuse (6 příspěvků)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.