Podle deníku The Times po jízdě v něm přes 30 příslušníků elitních divizí Household Cavalry a Royal Lancers zvracelo či trpělo nekontrolovatelným třasem. Celkem pět vojáků, kteří s vozidlem jezdili v minulých letech, podle The Times má trvalé zdravotními následky: dva nemohou na zahraniční mise a další tři budou muset být propuštěni z armády.
Problém přitom není nový. Že s vozidlem není všechno, jak má být, bylo jasné nejpozději před čtyřmi lety. Podle deníku The Daily Telegraph tehdy britští tankisté po jízdě v Ajaxech trpěli zvoněním v uších a oteklými klouby. Nejvyšší rychlost tak musela být omezena na 32 km/h, což jednotkám de facto znemožnilo provádět útočné operace.
Snaha výrobce o vyřešení nedostatků zase zvyšovala celkovou váhu vozidla, která se nakonec vyšplhala až na 42 tun. Tím se mu podařilo překonat těžký tank Churchill, který britská armáda používala za druhé světové války. Ajax je přitom stále klasifikován jako bojové vozidlo pěchoty.
Nový oblíbený spojenec USA? Británii z piedestalu vytlačuje jiná země |
Pouhou třešničkou na dortu je fakt, že původní verze Ajaxu nedokázala vystřelit za jízdy, což je základní funkce všech moderních tanků a obrněných vozidel. Například americké tanky M4 Sherman dokázaly střílet za jízdy už během vylodění v Normandii v roce 1944.
Jak se vyhnout ostudě
Britská vláda už přitom za Ajax zaplatila přes 110 miliard korun, tedy většinu z celkových 150 miliard, které má za kompletní vozový park 589 strojů uhradit. Londýn je tak v patové situaci, poněvadž zrušit program by znamenalo ostudu gigantických rozměrů. Ještě před týdnem ministr obrany Pollard Ajax chválil jako „bezpečné, efektivní a špičkové vozidlo“.
Před čtyřmi roky tehdejší náčelník generálního štábu Mark Carleton Smith nového obrněnce vyzdvihoval jako stěžejní součást modernizace armády, jež má být v budoucnu „efektivnější, nebezpečnější a schopnější reagovat“. O koupi 700 ajaxů vážně uvažovalo například také Polsko.
Trapas se dostává na přetřes zrovna v době, kdy Británie neuspěla se svou snahou o přístup na evropský zbrojní trh. Evropská komise chtěla, aby Británie zaplatila 55 miliard korun za to, že státy EU budou v budoucnu moct pořizovat až 50 procent nové výzbroje v Británii. Londýn s touto částkou nesouhlasil a nabídl na oplátku pouze necelé dvě miliardy korun. Kolaps jednání je trhlinou mezi společnou snahou evropských států NATO o jednotný postup proti agresivnímu Rusku.
