Když labouristé vstupovali do vlády, slibovali, že zastaví nebo alespoň výrazně sníží počet přistěhovalců. To se ale zatím nepovedlo a od loňského léta, kdy převzali vládní otěže, připlulo na Britské ostrovy přes padesát tisíc migrantů. Plán premiéra Keira Starmera rozbít gangy pašeráků lidí, kteří jsou motorem ilegální migrace, buď nefunguje, nebo funguje příliš pomalu. Na labouristickou vládu se proto snáší nemilosrdná kritika ze všech stran.
Dánská inspirace
To, co představila Shabana Mahmoodová, však lze bez nadsázky označit jako revoluci. Největší změnu azylových pravidel od konce války a doslova obrat o sto osmdesát stupňů. Mahmoodová se inspirovala v Dánsku, které má v Evropě jedny z nejpřísnějších azylových zákonů.
Souhlasili jste s vystoupením Velké Británie z EU?
Uprchlíkům uděluje zásadně pouze dočasný azyl, zpřísnilo zákony o slučování rodin a zavedlo politiku, která upřednostňuje deportace před integrací. Jakmile dánské úřady naznají, že země, odkud uprchlíci přicházejí, už není nebezpečná, migranty vrací. Díky příslibu drakonické imigrační politiky vyhrála sociální demokratka Mette Frederiksenová v Dánsku volby. Do značné míry také vzala vítr z plachet pravicovým populistům, kteří slibovali totéž: omezit migraci.
Britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová (9. listopadu 2025)
Ve velmi podobné situaci se nachází i Británie. I tam roste obliba populistů, zejména strany Nigela Farage Reform UK. A tak si Mahmoodová z Dánska vypůjčila i slovník. Přistěhovalectví představuje „výzvu pro Evropu, ovlivňuje životy lidí a soudržnost našich společností,“ říká Frederiksenová a jako ozvěna zní prohlášení britské ministryně vnitra: „Ilegální migrace vytváří v zemi napětí a polarizaci. Rozděluje společnost a vnáší do ní pocit odcizení. Migrační systém je v rozkladu a lidé jsou právem naštvaní“.
Mimochodem sama Mahmoodová je potomkem přistěhovalců z Pákistánu, kteří však, jak často zdůrazňuje, přišli do Británie legálně.
Vášnivé diskuse
Co tedy Shabana Mahmoodová navrhuje? Výrazně prodloužit lhůtu potřebnou k tomu, aby přistěhovalec získal právo trvalého pobytu a to z dnešních pěti let rovnou na dvacet! Uprchlíci už také nemají mít automatické právo na sloučení rodiny. Deportovány mají být i rodiny s dětmi, pokud nebudou mít právo pobývat ve Spojeném království. Žadatelé o azyl nemají mít zaručeno ubytování, ani pravidelné dávky. Na ně mají mít nárok až v okamžiku, kdy se případně stanou občany. Trvalý pobyt na to nemá stačit.
Obešli se bez nich déle než sedmdesát let. Budou mít Britové znovu povinné občanky? |
V praxi to bude znamenat, že 25 až 30 let po příjezdu do Británie nebudou mít nárok ani na libru ze státního rozpočtu. Pokud Londýn dojde k závěru, že země, odkud uprchlíci přišli, je nově bezpečná, může jim nařídit, aby se vrátili do vlasti. To by se po přijetí mohlo týkat například uprchlíků ze Sýrie, kterých je v zemi asi dvacet tisíc. Země, které s Británií nebudou spolupracovat při navracení svých občanů-migrantů, pocítí dopady. Třeba tak, že jejich občanům omezí či úplně zastaví vydávání víz.
Je logické, že navrhovaná pravidla vzbuzují vášnivé reakce. Ostrá kritika se ozývá i z řad samotných labouristů. Návrh je podle některých nehumánní a drakonický. Výhrady proti němu vznesl například i bezmála třiadevadesátiletý člen Sněmovny Lordů Alf Dubs. Rodák z Prahy a někdejší Wintonovo dítě. Ten kritizoval dvacetiletou čekací lhůtu na trvalý pobyt, kterou označil za nelidsky dlouhou.
Nejčastější výtka, která přichází z vládního tábora, je, že tato imigrační politika je nesolidární a tedy nelabouristická. Kdo však sleduje lídra labouristů Keira Starmera, byl možná překvapen už na jaře, když zveřejnil na síti X článek, který do jisté míry avizoval změnu kurzu. Starmer, bývalý lidskoprávní advokát, v textu varoval, že pokud se něco nezmění, Velká Británie se může stát „ostrovem cizinců“.
Nenechme se mýlit novinovými titulky, které vypočítávají nové a nové migranty, kteří připluli k Britským ostrovům přes kanál La Manche. Zdaleka největší jednorázový příliv přistěhovalců už v Británii je. V britském tisku se pro něj zažil termín „Borisova vlna“. Byl to totiž právě bojovník proti přistěhovalectví (zejména z východní Evropy) a muž, který horoval pro „návrat Británie do britských rukou“, kdo po covidové pandemii nechal do země, vzpamatovávající se z ekonomického limba, přijít až šest set tisíc zahraničních pracovníků! Především z Asie. A i na tyto lidi teď míří plánovaná změna pravidel.
Hlavně zachránit Británii
Co je tedy labouristické a co je konzervativní? Chvála obratu v migrační politice teď přichází z míst, odkud by to člověk vůči labouristické vládě vskutku nečekal. Podporu navrhované reformě azylové politiky vyslovila šéfka konzervativců Kemi Badenochová a v internetovém hlasování podpořilo plán i 88 procent čtenářů deníku Daily Mail, kteří jinak, stejně jako samotný list, nenechají na labouristické vládě nit suchou. Poslanec Danny Kruger, který v Dolní komoře zastupuje stranu Reform UK, dokonce vybídl ministryni, jestli by nechtěla vstoupit k nim do strany. Prý nechce.
Další oběti na cestě do Velké Británie. V Lamanšském průlivu zahynuli tři migranti |
Zatím jde o návrh, který musí projít legislativním procesem. Labouristických poslanců, kteří se proti reformě vymezili, je kolem dvaceti. Jistě budou slyšet a bezpochyby se k nim ještě pár zákonodárců připojí. Vládních poslanců je ale v Dolní komoře parlamentu stále dost na to, aby reformu odhlasovali. Je tedy dosti pravděpodobné, že navrhovaná pravidla budou časem opravdu platit.
Otázka, která se znovu a znovu vrací, zní: je to ještě labouristická politika? Co na tom, že inspiraci získala ministryně vnitra u dánských sociálních demokratů. Návrh vskutku působí, jakoby byl spíš z dílny Konzervativní strany nebo dokonce z pera reformistů Nigela Farage.
Shabana Mahmoodová zatím působí tvrdě a odhodlaně. Je však připravena čelit kritice od vlastních poslanců i z řad lidskoprávních organizací? Nepřipraví změna politiky Labouristickou stranu o část voličů? A jak ta případná ztráta bude velká? Podle Mahmoodové to prý není důležité. „Na ničem mi tak nezáleží jako na záchraně naší země. Na zacelení ran, které do společnosti přinesla nelegální migrace. Na tom mi záleží víc než na vítězství v příštích volbách,“ říká nová britská ministryně vnitra.
Nejspíš je to ale jen politická mlha. Židle pod lídrem Labouristické strany a premiérem Keirem Starmerem se silně kývá a právě o Mahmoodové se mluví jako o jeho možné nástupkyni. A silná slova o migraci jsou možná jen vytýčení směru nové labouristické politiky.
