Jen týden po nástupu nové britské vlády vydaly tři různé agentury tři na sobě zcela nezávislé průzkumy volebních preferencí, které ukazují zajímavý a možná trochu nečekaný posun. Poslední rok a půl si už Britové pomalu začali zvykat, že ze všech průzkumů nálad a sympatií voličů vycházela jako vítěz strana Reform UK. Jejího šéfa Nigela Farage (fakticky majitele, protože strana je registrovaná jako společnost s ručením omezeným) viděli mnozí jako příštího premiéra. Nová čísla jsou překvapivá.
Sedmý premiér za deset let. Británie musí získat zpět stabilitu, řekl Burnham |
Vyplývá z nich, že reformisty předbíhá Labouristická strana. Ukazuje to průzkum agentur Survation a More in Common. Zatímco věhlasná YouGov spočítala mezi labouristy a reformisty plichtu. Tedy že obě strany mají teď stejné voličské preference. To je na každý pád novinka. Dosud to vypadalo, že Farageovi nestojí nic v cestě, aby dříve či později britskou politiku ovládl.
Je posun ve volebních preferencích jen náhodným výsledkem okouzlení novým lídrem labouristů, nebo je to trend?
Dynamický a neokázalý ministerský předseda
Během prvních dvou týdnů spustila britská vláda doslova smršť nápadů a změn. Domácnostem zrušila daň z přidané hodnoty na elektřinu, zastropovala jízdné v autobusech, vyhlásila program podpory technického vzdělání a nastartovala reformu sociálního systému, aby byl (podle Burnhama) spravedlivější a dostupnější pro běžné lidi. Právě tady, v této mimořádně složité agendě, chce nový premiér prokázat nový styl: konfrontaci má nahradit dialog a opravdové hledání řešení. Proto k řešení reformy sociální péče přizval i opoziční politické strany: konzervativce a liberální demokraty.
Stará politika v líbivějším obalu. Bude Burnham jiným britským premiérem než Starmer? |
Samotný Andy Burnham působí oproti svému předchůdci živě a energicky. Ve srovnání s Keirem Starmerem je dynamický a neokázalý. Už svůj nástupní projev před Downing Street pronesl spatra, bez řečnického pultíku, a na závěr se zavlnil v rytmu poprockového hitu skupiny New Order z osmdesátých let. Efektivně využívá sociální sítě a k lidem promlouvá cestou z práce i z hospody. A nevypadá při tom škrobeně. Jeho hvězda stoupá vzhůru.
Skeptici však varují, že tento trend nepotrvá věčně. Předchozí premiér měl také mnoho plánů, jimiž v prvních týdnech zavalil veřejný prostor, a výsledky byly rozpačité. A to měl, na rozdíl od Burnhama, větší politický kapitál. Výrazně vyhrál parlamentní volby a obsadil velkou část parlamentních křesel.
To současnému lídrovi labouristů a předsedovi vlády stačilo zvítězit jen v doplňovacích volbách v severoanglickém obvodu Makerfield. Do čela země ho neposlali občané, ale jen Labouristická strana, a to ještě ve velmi zkráceném řízení.
