Tuhle otázku teď řeší tři skupiny lidí. První jsou lidé z Trumpova hnutí MAGA, kteří se nějak chtějí vyrovnat s tím, že Trump slíbil, že už nebude provádět vojenské zásahy v zahraničí. Nebo aspoň tak chápali jeho vyjádření, že za něj bude mír a kritiku intervencí jeho předchůdců i politických protivníků. Teď jeho příznivci tvrdí, že o invazi či vojenskou intervenci vlastně nešlo, že jde jen o takový zásah, který se zásadně liší od politiky jeho předchůdců. Tady jde o popularitu nejen Trumpa, ale i hnutí MAGA a Republikánské strany před podzimními volbami do Kongresu.
Podobně jsou na tom ti, kteří mají v popisu práce obhájit Trumpovu politiku v právní rovině. Na mezinárodním fóru i doma. Argumentují tak proti těm, kteří odsuzují americkou akci jako porušení suverenity, a mají přitom do jisté míry pravdu. Vždyť Maduro nebyl žádný legitimní prezident, vlastně „unesl“ zemi a je to zločinec.
Zároveň tak budou argumentovat i vůči Kongresu, který proto nemusel podle nich Trumpovu akci schválit, protože přece nešlo o válku a dokonce ani o vojenskou akci, bylo to něco zcela odlišného od invazí do Iráku či Afghánistánu. Šlo podle nich o akci zaměřenou „na vynucování práva“. V sázce je zde právní legitimita celé operace a její bezproblémové přijetí – zejména v USA, kde by se Trumpovi mohla podobná akce později politicky i právně vymstít.
Víc než slovíčkaření
A konečně se ukázalo, že to, zda jde či nejde o invazi, je důležité i pro sázející na politické události. Na platformě Polymarket totiž odmítli vyplatit peníze lidem, kteří vsadili – tedy v případě Polymarketu spíše investovali – do toho, že Spojené státy uskuteční do určitého data invazi do Venezuely. Podle Polymarketu zkrátka nešlo o invazi, podle investujících do této pravděpodobnosti ovšem ano.
Proč Venezuela a co bude dál. Spíš než o Grónsko teď může jít o Panamu |
Vše se točí kolem slovíček, tedy toho, jak definovat invazi, ale v tomto případě to má skutečný finanční efekt. Někdy možná i výchovný, protože se zdá, že na vojenskou akci proti Venezuele si možná vsadil i někdo, kdo o ní dopředu věděl.
Celá debata tak ukazuje, že slova nejsou jen tak něco pro pouštění do větru. Způsob, jakým události pojmenujeme, má přímý dopad na politiku, právo i peníze. Politici s tím musejí počítat – stejně jako sázkaři. My ostatní se o tom můžeme přít v hospodě, ale nakonec se to dotkne i nás. Protože v mezinárodní politice někdy opravdu záleží na tom, jestli se něco nazve invazí, zásahem, nebo „vynucováním práva“.
