A je docela dobře možné, že budou ještě dlouho. Nechuť k budování větrných elektráren je v Česku silná, co chvíli proběhne v nějaké obci referendum, ve kterém místní stavbu větrníků zatrhnou, zrovna tenhle víkend v Siré kousek od Rokycan. Říká se tomu NIMBY efekt, (not in my backyard, ne na mém dvorku), a jak napovídá anglická zkratka, není to žádná místní specialita.
Není ale dvorek jako dvorek, třeba kolem Znojma musí být hodně velký. Jak jsem se dočetl, znojemští radní zaslali koncem října otevřený list do Dolního Rakouska, v němž v podstatě chtějí, aby tamní zemská vláda ustoupila od plánu postavit u městečka Mailberg pět větrných elektráren – a to ten Mailberg je skoro deset kilometrů za našimi hranicemi a od Znojma vzdušnou čarou osmnáct kilometrů daleko.
Kdo vyhrál? Trump, jistě. Ale republikáni, nebo MAGA? |
Jak stojí v listě, „větrníky mají být 250 metrů vysoké, což je jen pro představu více než pětinásobek nejvyšších kostelních věží, přirozených kulturně- historických dominant v dané oblasti“. Stožáry s vrtulemi proto zásadně naruší krajinný ráz široko daleko, kam ze Znojma dohlédneš, když je tedy jasný den. Když ale je, vylezeš na kostelní věž a upřeš zrak do Dolních Rakous, hned máš po náladě a ani pohárek tichého vína ti ji nespraví.
Ale to není všechno! Tak stojí psáno v listě Dolnorakušanům: „U nás, na jižní Moravě, máme v posledních týdnech a měsících vážné zprávy o tom, že jistí investoři napojení na čínský mamutí průmysl využívají dotační politiky Evropské unie pro zelené energie k tomu, aby zničili po staletí uchovávaný krajinný ráz jihomoravské a potažmo dolnorakouské kulturně-historické zemědělské krajiny obrovitými stožáry a vrtulemi větrných elektráren.“
Autostereotypy a vykuněný systém. Proč jen tak odmítáme učinit dopravu bezpečnější |
Nepředpokládám, že se znojemským radním podaří prosadit vedle NIMBY efektu ještě variantu ENIYBY (even not in your backyard, ani na tvém dvorku ne), ale pokus je to hezký a ocenil by ho jistě nejen sám zakladatel boje s větrnými mlýny Don Quijote, ale určitě i jejich předkové ze znojemské čtvrti Přímětice. Když to ještě byla samostatná obec, tamní farář Prokop Diviš tam v roce 1754 vztyčil „povětrnostní mašinu“, stožár s železnými hroty, první hromosvod v Evropě. Kostelní věže naštěstí nepřevyšoval, měřil jen o něco víc než čtyřicet metrů. I tak ale místní dospěli k závěru, že mašina je příčinou sucha, dnes bychom řekli „kazí ráz počasí“ a nakonec ji strhli.
Zdá se, že na tom geniu loci něco bude… Každopádně, dnes ve Znojmě-Příměticích stojí Divišův pomník včetně repliky stožáru a rázu města to, předpokládám, nevadí.
