Po té, co informace z kompromateriálu (senzační rusismus) publikoval server Novinky, víme, že prý měl údajně ministr vnitra Rakušan dopředu vědět, že policie půjde zatýkat. To je hodně závažné obvinění, asi nejtvrdší, které se zatím proti předsedovi Rakušanovi objevilo. On takovou možnost rezolutně popírá. Nicméně schůzka stranických špiček a poradců se na ministerstvu konala.
Předseda Rakušan, opět docela věrohodně, tvrdí, že s kauzou nemá nic společného a že pochopitelně korupční kauzy musí nějak řešit jakákoli strana. Problém je jinde, v uvěřitelnosti. Když nám někdo s vážnou tváří vykládá, že šifrovaný telefon, který dostal od stranického kolegy Stanislava Polčáka, dal na hraní dětem, nepůsobí to jako solidní vysvětlení. Člověka napadne, proč si tedy telefon vůbec bral? Dali byste takovou věc dětem, nezamkli byste to spíš ve spodním šuplíku svého psacího stolu?
Redlův blízký odkryl, jak se měly porcovat zakázky. Posílal jsem peníze STAN, řekl |
V tom je trochu osobní problém Víta Rakušana, nechová se jako normální standardní politik, nechává se citově unášet. Projevilo se to třeba velikým billboardem s Vladimirem Putinem v pytli na mrtvoly, jenž nechal vyvěsit na budovu ministerstva vnitra, či triumfalistickým videem ze střechy ministerstva, v němž se v předvečer rozsudku v kauze Čapí hnízdo posmíval Andreji Babišovi.
Ironií je, že rozsudek, který tehdy zazněl, byl zprošťující. Že by ministr vnitra měl být zdrženlivý, zvlášť jedná-li se o trestně právní kauzy týkající se jeho konkurentů? Ano, ale Vít Rakušan nebyl, tak proč mu máme věřit, že byl čestný a poctivý v kauze vlastní strany a nenechal si zjistit, kdy bude zátah na spolustraníky?
Voličova hroší kůže
Zde se dostáváme k dalšímu rozměru, nakolik poškozují kauzy jako Dozimetr, Čapí hnízdo či Blažkovy bitcoiny tu kterou politickou stranu. Ukazuje se, že nijak výrazně, jádroví příznivci jsou ochotni podobné kauzy bagatelizovat a tolerovat, protože konkurenty a oponenty považují za větší zlo, bez ohledu na fakta.
Vždycky to tak nebylo, před patnácti, dvaceti lety by podobná kauza stranu před volbami brutálně zničila. Jenže politici a média svým vytrvalým a soustavným obviňováním vybraných politiků, „instantních zlounů“, vytrénovala voliče do té míry, že dnes mají hroší kůži. Je to odvrácená strana mnohaleté kampaně Antibabiš.
Pamatujete, kolikrát byl Andrej Babiš označován jako zloděj či dotační podvodník a to samozřejmě ještě před pravomocným rozsudkem? Nečekaným výsledkem této jistě velmi nákladné kampaně je též fakt, že veřejnost podobné skandály sice pohoršují, ale nikoli v mimořádné míře a ve velmi malé míře pak ovlivňují jejich politické preference. Viděli jsme to například na bitcoinové kauze, která nijak výrazně nepoškodila koalici Spolu, nanejvýš jejich preference nerostou, mnoho voličů je neopustilo, ale též jich mnoho nepřibývá.
Rakušan odmítl přepis schůzky k Dozimetru. Někdo s ním manipuloval, říká |
V podobný scénář může doufat Vít Rakušan. Jenže na rozdíl od Spolu jeho strana nedisponuje příliš velkým voličským jádrem a tedy nemá tolik skalních příznivců, kteří by mávli rukou a řekli, věříme Vítkovi každé slovo. Navíc Starostům vůbec nevyšla „dobrá kampaň“ a místo aby preference poslední měsíce před prázdninami rostly, spíš stagnovaly.
Proto přišla fáze „Starostové do čela“ opentlená siláckými výroky a až maniakální aktivitou předsedovou. Má to své důvody, dokud se bude mluvit o tom, že předseda Rakušan zve konkurenty na pivo, svolává demokratickou demonstraci na svou podporu či čeká na Národní třídě na to, až se jej přijde nějaký pirátský volič na něco zeptat, případně bude na pražském Andělu v jedno dopoledne rozdávat pirátské předvolební letáky, je to pořád lepší, než když se mluví a píše o Dozimetru.
Ambice vs. soud
Plán byl zřejmý, pozitivní kampaní přitáhnout voliče a pak je udržet. Evidentně se to nedaří, protože čekat, že stranické preference porostou během procesu, který potrvá až do volebního víkendu a pak dál, je bláhové. I pokud se podaří preference udržet, jen stěží dorazí noví voliči. STAN může očekávat výsledek spíš okolo deseti procent, což sám předseda definuje jako neúspěch, navíc mohou být po volbách dokonce až pátou nejsilnější stranou a to zrovna nepotvrzuje premiérské ambice Víta Rakušana.
Stačí, když v příštích dnech zazní v soudní síni chytlavé obvinění (které nemusí být vůbec pravdivé) a Starostové se mohou se svými ambicemi loučit. Ostatně již před volbami lze téměř s jistotou tvrdit, že tato strana bude patřit mezi poražené, též pro nepochybný úbytek mandátů a vlivu.
