Jistě, kampaň vrcholí, přičemž negativní kampaň zabírá vždy nejlépe, takže co čekat jiného. Dva hlavní politické tábory, zhruba řečeno pětikoaliční a (nyní) opoziční, jsou po léta skoro konstantní a udržované pohromadě především umně vytvářenými averzemi k nepříteli. Avšak při bližším ohledání si lze povšimnout jistých trhlin, vnitrotáborových odlišností, chyb v propočtech i netušených, ba tušených ale zapíraných styčných bodů.
Předně, pokud vládní tábor oslovuje voliče vizí zopakování pětikoaliční většiny, musí se tvářit, že neumí počítat. Dle sociologických průzkumů totiž nemá příliš šancí vládní majoritu opět poskládat. Jistě, voličům lze namlouvat, že když se kampaň povede a všichni demokraté potáhnou za jeden provaz, tak to zase klapne. Leč ve vládním táboře tomu přestávají věřit i ti největší optimisté.
Předvede koalice Spolu finiš kampaně jako minule? Spíš ne, scházejí nápady i věrohodnost |
Pravda, nejde o úplnou chiméru. Stačí, jako minule, když propadnou dva subjekty okolo pěti procent, konkrétně kryptokomunistické Stačilo! a Motoristé sobě, plus projeví-li se ještě dva tři jiné faktory, a hle, vládní většina bude obnovena! Pokud hnutí ANO povede, jako posledně, kampaň zaměřenou na sobeckou maximalizaci hlasů pro sebe, stylem ber kde ber, tak skutečně může dopadnout jako v roce 2021, tedy skončit v opozici.
Avšak výše popsaný scénář je letos hodně málo pravděpodobný. Opoziční subjekty se zčásti koncentrovaly pomocí nepřiznaných koalic a vládní strany za sebou po čtyřech letech u moci přece jen zanechaly zástup zklamaných voličů.
Nicméně ani ANO nemá důvod k úplnému jásotu. Nabízí se mu totiž nějaká forma vládní spolupráce s SPD Tomia Okamury nebo se Stačilo! „Vidláka“ Sterzika a Kateřiny Konečné. Popřípadě s Motoristy, leč u nich se nyní nejvíce pochybuje, zda projedou až do sněmovny přes checkpoint pětiprocentní volební klauzule. A i kdyby projeli, tak asi těsně, a součet ANO plus Motoristé nemusí dávat nějakou pohodlnou nadpoloviční většinu. Andrej Babiš není z představy vlády s SPD nijak nadšený, ovšem, při absenci jiných možností, na ni asi kývne.
Emotivní kampaň, vyhrocená a zaměřená vůči konkurenci v zásadě personálně, logicky brání povolební spolupráci napříč oběma tábory. I kvůli ohledům politiků na svůj elektorát, který po léta bičují proti někomu, s kým by se najednou měli obejmout nebo mu alespoň potřást pravicí. Pro případné povolební stavění mostů mezi současnou vládou a nynější opozici (její částí) by se tudíž hodilo nějaké silné téma. Nabízejí se minimálně dvě: bezpečnost a Green Deal.
Green Deal - dítě, které počal Babiš a vychoval Fiala. Kdo nás ho zbaví po volbách? |
Ruské drony nad Polskem přiblížily válku na Ukrajině na vzdálenost dvou set kilometrů od Ostravy. Vláda tak sice získala pádný argument pro potřebu masivního vyzbrojování, oproti tomu však mohou nalézt ve veřejnosti více sluchu i ti, kteří volají po míru. Ten se ale na obzoru nerýsuje. Donald Trump již dokonce přestal dávat konkrétní termíny, do kdy ho zařídí. Po každém dalším ruském raketovém a dronovém úderu na ukrajinská města už jen celému světu smutně sdělí, jak ho Vladimir zase hodně zklamal.
A není-li mír na obzoru, bije-li do očí, že volání po něm je aktuálně pouze prázdné heslo, může se přece jen zvýšit poptávka veřejnosti po posílení naší vlastní obrany i upevnění našeho členství v Severoatlantické alianci. I mezi lidmi, kteří Petra Fialu a jeho kabinet opravdu nemusejí. A tudíž se z bezpečnostního tématu nakonec může stát i tmel příští vládní konstrukce, základ pro vzájemnou akceptaci dosud znesvářených skupin. Poněvadž z NATO ani z EU hnutí ANO vystupovat určitě nechce.
Jedno téma je však možná ještě silnější, a sice odpor k zeleným politikám Evropské unie, které začínají hmatatelně šmátrat v peněženkách obyčejných voličů. Emisní povolenky pro domácnosti či vyhlídka zákazu spalovacích motorů dovedou proti EU postavit i nejednoho dosavadního eurooptimistu, zvláště když odhady ekonomů ohledně finančních dopadů povolenek notně kolísají – mezi méně a více nepříjemnými hodnotami. Nicméně ve vztahu ke Green Dealu mezi ODS, ANO nebo Motoristy v podstatě neexistuje rozdíl. A o potřebě změkčení přijatých opatření hovoří též řada politiků jiných stran. Skončila zkrátka doba, kdy se „prozápadní orientace“ měřila dle míry nekritičnosti vůči Bruselu.
Koho budete na podzim volit?
V roce 2020 dokázaly tehdy vládní ANO a tehdy opoziční ODS a SPD prosadit masivní snížení daní. V zásadě i jednu z příčin velkých rozpočtových schodků, což však autoři zrušení superhrubé mzdy vždy vehementně popírali. Dobře, ale pokud se před pár lety dokázali dohodnout na robustním daňovém balíku, mohou se přece domluvit i na vládě tlumící důsledky „zeleného šílenství“, jak Green Deal často opisuje Andrej Babiš a s ním i řada jiných.
V říjnu budeme moudřejší, ale pokud se v této zemi začne dít něco opravdu zajímavého, tak patrně až po volbách.
