Zní to lákavě – úspory a efektivita jsou vždy dobré glosy ve veřejných debatách. Ale reálné důsledky takového opatření mohou být mnohem závažnější. A trochu jiné.
Služební zákon v ČR platí od roku 2015 právě proto, aby mj. zajistil určitou stabilitu a profesionalitu státní správy. Mnohé evropské právní státy (Rule of Law, Rechtsstaat, État de droit) – Česko mezi nimi, i když s určitým zpožděním – si uvědomily, že bez ochrany proti snadnému odvolání vzniká riziko, že úředník nebude rozhodovat s ohledem na objektivní hlediska a právo, ale s ohledem na politickou příslušnost nebo tlak aktuální politické většiny. Citovaný princip depolitizace není abstraktním právnickým pojmem – dopadá přímo na fungování například dotací, veřejných soutěží, správních řízení nebo nejrůznějších kontrol veřejné správy.
Alarmující argument
Předkladatelé sice argumentují úsporami a pružností, ale argument o rychlosti propouštění „dosazených“ úředníků při výměně vlády je alarmující.
Úředník není škodná a politik u moci je automaticky utilitarista |
Ve skutečnosti to znamená otevřít dveře pro to, aby každá nová politická garnitura mohla během měsíců vyměnit zásadní části státní správy podle svých preferencí. To dlouhodobě oslabuje kontinuitu a odbornost ve sféře, kde právě zkušenost a nezávislost spolurozhodují o tom, jak efektivně a spravedlivě stát funguje.
Dalším aspektem je, že úspory nemusí přijít tak, jak je prezentují politici. Stát sice může snížit počet úředníků, ale pokud se nezmění systém výběru talentů, motivace a profesionalizace veřejné správy, zjednodušené propouštění povede spíše ke fluktuaci lidí – odborníci odejdou dřív, než přijde dostatečná obměna kvalifikovaných nováčků. To dlouhodobě mj. sníží institucionální paměť a ztíží plnění i rutinních úkolů.
Je nutné zvažovat i širší mezinárodní kontext a závazky, které Česko má vůči EU. Po přijetí zákona o státní službě byla právě depolitizace úředníků jedním z klíčových prvků, které Unie dlouhodobě monitorovala. Návrat k režimu, který otevírá prostor pro „politické či polopolitické čistky“, může oslabit důvěru partnerů i investorů, kteří očekávají stabilní a předvídatelné prostředí.
Chybí širší celospolečenská diskuse
Konečně – žádná reforma by se neměla dít ve spěchu a bez širší veřejné debaty. Odbory ani experti nebyli podle dostupných informací konzultováni, ačkoli se změny dotýkají tisíců úředníků a fungování celé státní správy. To není dobrý signál pro demokracii, která by měla být dialogická a reflektovat nejen politické ambice, ale i zájmy občanů a odborné veřejnosti.
Zrušení služebního zákona je diletantský hazard, kritizují vládu odbory |
Stručně řečeno, zrušení (části) služebního zákona může sice řešit některé problémy byrokracie, ale změna není sama o sobě řešením nedostatků státní správy.
Je třeba klást otázky: Jak zvýšit profesionalitu, efektivitu a motivaci úředníků bez toho, aby byla ohrožena jejich nezávislost? Jak zabránit rychlé politizaci klíčových funkcí státu? A jak zajistit, že úspory nepovedou ve finále k oslabení kvality veřejných služeb? To jsou otázky, které si zaslouží odpovědi daleko dřív, než se schválí nový „úřednický“ zákon.
Sečteno. Jako učitel správního práva musím varovat, vládní (resp. vládně-poslanecký) plán zrušit služební zákon (zcela nebo zčásti) a usnadnit propouštění úředníků se tváří jako skvělý recept na efektivnější stát. Ve skutečnosti však otevírá dveře k další politizaci státní správy. A zbytečnému oslabení její stability.
