Žádná vláda, krom té Babišovy za covidu, se nepotýkala s tak silnými a nečekanými vnějšími krizemi. Žádná vláda nezvýraznila Česko na mentální mapě západního světa tak jako ta odcházející.
Věren ideologickým poučkám, věren modle trhu, jenž však v žádném případě nebyl volný, svobodný ani nesplňoval a nemohl splňovat nároky ideální konkurence, kabinet odmítal pomáhat českým, moravským a slezským domácnostem. Sociálně ekonomická slepota tak zhatila jeho nesporné zahraničněpolitické, bezpečnostní i humanitární úspěchy.
Svým způsobem může být Fialův kabinet na sebe pyšný: před čtyřmi lety získal ve volbách v podstatě stejně hlasů jako dnes. Navzdory všem těžkostem, navzdory mimořádným výzvám v podobě inflace, války, energetické krize a čtyř set tisícům uprchlíkům. To je, při vší skepsi, vlastně zcela mimořádný výkon.
