Na summit dorazilo přes dvacet šéfů asijských a afrických zemí. Jen Čína, Indie, kterou zastupoval premiér Naréndra Módí, a Rusko mají dohromady tři miliardy lidí. To už je obrovský trh a hodně vojáků. A k tomu připočítejte Turecko, Írán, Vietnam, zástupce bývalé sovětské Střední Asie, Egypt, Pákistán či Arménii a Ázerbájdžán. Dorazil skoro každý, kdo něco znamená na globálním Jihu.
Společný tanec draka, slona a medvěda není dobrou zprávou pro Západ |
Setkání ukázalo, že mnoho států globálního Jihu má s různou intenzitou dost západní nadvlády ve světě. To hlavně spojuje také Rusko, Čínu a Indii, které by spíše měly být geopolitickými soupeři, protože mají společné hranice. Svým způsobem to ukazuje na neschopnost západní diplomacie některé ze zemí globálního Jihu získat na svou stranu. I když většina z nich hraje dvojí hru.
Stačí si vzít Rusko, Čínu a Indii, každá země má trochu odlišné zájmy. Putin si chce pojistit svou jižní hranici a další dodávky zbraní z Číny, protože veškerou jeho pozornost zabírá konflikt na Ukrajině, který by rád zlomil na svou stranu.
Čínský prezident Si Ťin-pching má větší ambice. Tvrdí sice, že chce vytvořit multipolární svět. Pravda však je, že chce, aby Čína byla první mezi rovnými. Jde o eliminaci americké nadvlády ve světě.
Zvyšte cla pro Indii a Čínu, my se přidáme, vyzval Trump EU. Chce zatlačit na Rusko |
Indii mezi nespokojené paradoxně nahnal americký prezident Donald Trump, který na dovozy z této země do USA nasadil 50procentní cla. I proto Módí po sedmi letech opět dorazil do Číny, i když Indie má čas od času s Pekingem územní rozmíšky v oblasti Himalájí.
Právě odpor k americkým clům a též obliba autoritativní vlády tyto země také spojují. Trump tak nejistotou, kterou vnáší do politiky, paradoxně torpéduje postavení USA v rámci světového systému. Kromě toho se zbavil své měkké síly – humanitární a jiné pomoci, která zlepšovala jméno USA ve světě. Tento nástroj stále častěji zvedá naopak Čína.
Prezident Si cítí příležitost přitáhnout k Číně Afriku a Asii. Dokonce se zavázal stovky miliony dolarů podpořit spojence v rámci Šanghajské organizace pro spolupráci. Snaží se vytvořit asijský pilot, který by se do budoucna stal centrem světové ekonomiky. To není nemožné, když se dnes podíváte, jak asijské země ujíždějí Západu v rozvoji některých moderních technologií.
Putin v Číně žertoval s Ficem. Ten má „vážné poselství“ pro Zelenského |
Číně by se tak mohlo podařit změnit rovnováhu světového systému a upozadit moc USA speciálně v asijském prostoru. Svět by se tak rozdělil na několik bloků s jednou dominantní velmocí, která by pod svá křídla skryla své klienty. Jako to bývalo v době studené války.
Je třeba zlepšit spolupráci
Do jaké míry by se však na tom chtěla podílet Indie, která ví, že v případě, že by vliv Číny v Asii nevyvažovaly USA, mohla by na tom vůči Pekingu geopoliticky tratit? I Vladimir Putin si přes veškeré ujišťování o „věčném“ přátelství s Čínou uvědomuje hrozbu, kterou by pro něj do budoucna mohla představovat příliš posílená říše středu. Proto také jedná i s Trumpem o míru na Ukrajině, ač vlažně. Nechce si zavřít žádnou cestu.
Summit v čínském Tchien-ťinu tak jen ukázal symbolické spojení odpůrců Západu. Nic však definitivně nerozhodl. Je to jen další varování USA a Západu, že je třeba zlepšit spolupráci se zeměmi, které nemají rády Čínu a Rusko, ale bojí se to pro svou slabost a blízkost jejich hranic dát najevo.
