Především by to chtělo přestat předstírat úspěchy a nalít voličům čistého vína. Premiér by mohl vystoupit a říci, které zákony a slibované reformy vláda ještě do června protlačí sněmovnou a které již nestihne. Že nestačí projednat a prosadit vše, je evidentní, k seriózní politice by pak mělo patřit jasné vymezení priorit.
Dalším krokem by mohlo být nastínění řešení a perspektiv v oblastech, které obyvatele tíží nejvíc, energetická drahota a bytová krize. Je dlouhodobě neúnosné, aby trvale rostl počet rodin závislých na státních příspěvcích na bydlení, a pokud jde o mladé, jejich touze zakládat rodiny a mít potomky astronomické ceny nájmů a bytů nepomáhají.
Na tyhle problémy nemá ani nejsilnější opoziční hnutí ANO žádný zázračný recept. Proto by měl nějaký alespoň trochu uvěřitelný koncept šanci a už jednou zklamaní voliči by Petru Fialovi možná uvěřili i napodruhé.
Návrat k rétorice solidního profesora
Premiér by se též musel vrátit k rétorice solidního profesora a nehalucinovat o německých platech, případně vydávat nesmysly za sebevědomé plány. Dalším krokem by měly být splnitelné předvolební sliby, vždyť ty prý přece současnou vládu odlišují od populistické opozice.
Jobovky a porušení vládních slibů. Obavy voličů jsou výrazem smyslu pro realitu |
Předně by měl Petr Fiala natvrdo říci, že samo konstituování příští protibabišovské koalice by bylo natolik vyčerpávající a složité, že taková vláda nemůže mít jiný program než řešení těch nejakutnějších problémů a udržení své vlastní existence. Na žádné reformy nemůže mít sílu, natož na kontrolu práce ministrů.
Bude podle vás po volbách Petr Fiala znovu premiérem?
To jsme ostatně viděli již v současné Fialově vládě, za nekvalitní práci se musel poroučet Ivan Bartoš, ale nikoli třeba Vlastimil Válek za své účinkování ve zdravotnictví. Tomu by měl odpovídat i výběr kandidátů do sněmovny, nikoli podle papalášského principu, ale podle schopností. Ale smí se o něčem podobném ve Spolu jen akademicky debatovat?
Zní to všechno hrozně negativně? Možná, ale pokud by se Petru Fialovi povedlo přesvědčit všechny, kdo mu v roce 2021 dali hlas, aby své rozhodnutí zopakovali, a ještě pár dalších se přidá, lépe to dopadnout nemůže.
Fialova příští vláda by si mohla nechat o převaze 108 hlasů jen zdát, měla by, jako se to často u nás děje, velmi křehkou převahu jednoho, přinejlepším několika hlasů. Proč, protože tentokrát se nestane, že propadne milion voličských hlasů, malé strany, které nevykazují stabilní podporu mezi voliči, se před volbami zajistí koalicemi, aby do sněmovny prošly.
Cimrmanovský krok, který by vládní představitelé mohli podniknout snadno, je projasnění celkové pochmurné atmosféry. Vždyť z toho, co nám ministři říkají, vyplývá, že se na budoucnost opravdu netěší. Jak ale potom chtějí, aby jim voliči svěřili vládnutí? Pojďte, budeme se spolu další čtyři roky bát o demokracii, o lidská práva, o menšiny, o budoucnost a o všechno možné, na co si vzpomenete. To není lákavá nabídka.
Legrační naparování nepomůže
Dalším krokem, který by vláda měla učinit, je opustit myšlenky na cenzuru a omezování svobody projevu obecně, tím naštvává liberály, kteří si váží poměrů, jež tu po roce 1989 nastaly, a nechtějí, ve jménu čehokoli, cenzuru zavádět. Ano, se strachem z Putina, z dezinformací a bůhvíčeho ještě lze politicky pracovat, ale na něj získáte zase jen ustrašené a nesebevědomé voliče, kteří chtějí, aby je někdo vodil za ručičku.
Může takhle drsná a cynicky upřímná předvolební rétorika fungovat? Možná, kdyby byli vládní představitelé sami uvěřitelní a upřímní. Není to prvoplánové, je to spíš možná až idealisticky otevřené a nemusí to zapůsobit. Co ale stoprocentně nebude fungovat, je legrační naparování Petra Fialy a spol., že mají splněno na 93 procenta a že nic nemůže být lepší a že potřebují jen další čtyři roky nicnedělání na to, abychom byli lídry regionu. Plus sázka na Antibabiše.
Fialovo lhaní do vlastní kapsy nás dovede jen tam, kde slunce nesvítí |
I kdyby justice vládě šla hodně na ruku a odvolací soud v kauze Čapí hnízdo rozhodl dva týdny před volbami, člověk si troufne odhadnout, že ty, kteří chtějí volit ANO, jakýkoli verdikt nezviklá a naopak případný verdikt vinen, vyslovený po dvou osvobozujících, leckomu zvedne adrenalin. Zkrátka, stokrát vyždímaný Antibabiš bude rezonovat jen u těch, u kterých to vládní koalice má jisté.
Kampaň Spolu zatím sází na setrvačnost, klausovsky řečeno nezměnu. Ta ale volby nevyhrává, zvláště po čtyřech nepříliš báječných letech vládnutí.
