V Německu je to ovšem jinak. Nejen proto, že v době psaní komentáře ještě hlasy nebyly spočteny a první reakce vycházejí jen z prognóz demoskopů. Ti se v Německu trefují dobře, takže v tom až takový problém není. Ale mají-li liberálové (FDP) podle jedné party prognózu 5 procent a podle druhé 4,9 procenta, není jasné, zda se vůbec dostanou do Spolkového sněmu.
Ale pozor. U nás by takový „detail“ mohl rozhodovat o vládě. V Německu nikoliv. Tam je už teď jasné, že vládu sestaví střed, prostě opět velká koalice. Odpověď na otázku „Kdo vyhrál?“ je tam totiž dvojí. Podle toho, zda uvažujeme v rovině většiny společenské, nebo většiny politické.
Z 50 procent se počítá jen 30
Kdyby se na čísla z prognóz podíval Marťan, dospěl by k závěru, že jasně zvítězila pravice. Konzervativci (CDU/CSU) mají 29 procent hlasů, Alternativa pro Německo (AfD) 20 procent, což je – započítáme-li bonus za hlasy stran, které propadly – jasná většina. Pak už by bylo lhostejné, zda se liberální FDP dostane, či nedostane do Spolkového sněmu.
To je pohled Marťana, jenž se naivně domnívá, že většiny mohou vytvářet všechny strany připuštěné k soutěži. Pohled německý – německých politických, mediálních či jiných elit – říká něco jiného, zhruba toto.
Německým kancléřem bude Merz, slaví i druhá AfD. Scholz mluvil o hořké porážce |
Zmíněný obraz neplatí, neboť je fantasmagorický, řekněme marťanský. Ve skutečnosti přece každý ví, že AfD do žádné koalice nesmí. Jestliže pravice získala skoro 50 procent hlasů, smí se z nich počítat pouze těch 29 procent pro CDU/CSU, ale už ne 20 procent pro AfD.
Tudíž politická většina – ta, která na rozdíl od té společenské sestavuje koalice a vlády – bude jiná. Středová, jak se s oblibou říká. Prostě taková, která případné pravicové rysy CDU/CSU otupí. Taková, jaká ustavuje vlády už dvacet let počínaje první vládou Angely Merkelové. Kapišto?
Ani pro tuto politickou většinu není rozhodující, zda se liberální FDP dostane, či nedostane do parlamentu. Formálně jde jen o to, zda politickou většinu ustaví konzervativci (CDU/CSU) a sociální demokraté (SPD), což by vyšlo natěsno, nebo zda k tomu přiberou Zelené.
AfD sílí a bude sílit
Toto je tedy jasný – a předem očekávaný – výsledek německých voleb, bez ohledu na to, zda liberálové při pečlivém počítání hlasů překročí, či nepřekročí 5 procent. Společenská většina hlasovala pro pravici. Pro CDU/CSU a AfD, což by byla většina extrémně těsná, nebo pro CDU/CSU plus AfD plus FDP, což by byla většina 55 procent. Ale politická většina, natož vláda z toho nevznikne.
V tomto smyslu jsou německé volby vzorkem voleb evropských. V červnových volbách do Evropského parlamentu posílila pravice, ale na složení a směřování Evropské komise, která z nich vzešla, se to téměř neprojevilo.
V Německu teď posílila pravice výrazně, ale na složení a směřování příští vlády se to projeví jen velmi omezeně. V jejím čele bude stát místo Olafa Scholze konzervativec Friedrich Merz, ale povládne velká koalice. Zda za účasti Zelených nebo bez nich, se teprve uvidí.
Fiala gratuloval Merzovi, jeho úspěch za dobrou zprávu označil i Babiš |
Jisté je i to, že AfD bude dále sílit. Už dávno neplatí, že je jen okrajovou protestní stranou či identitářskou partou Němců z východu (z bývalé komunistické NDR). Volby ukázaly, že disproporce – možná dokonce napětí – mezi společenskou a politickou většinou v Německu narůstá.
Je-li to taková hrozba, proč ji nerozpustí soud?
Hlavním tématem voleb – ač to jako téma žádná z tradičních stran nezdvihla – byla nakonec migrační a azylová politika. AfD to ani zdvíhat nemusela. Stačily k tomu útoky z posledních měsíců a seznam měst jako Mannheim, Solingen, Magdeburg, Aschaffenburg, Mnichov a naposledy Berlín.
Jde-li volič v neděli hlasovat a v sobotu viděl novinové titulky typu U památníku holokaustu v Berlíně pobodal syrský migrant turistu, pak už žádná kampaň ani není třeba. Ještě se divíte, že skokanem voleb – s přírůstkem deseti procent hlasů oproti roku 2021 – byla právě AfD?
Už jsme to psali vícekrát, ale po volbách to klidně zopakujme. AfD není parta, která bychom měli tleskat. Ale-je-li takovou hrozbou, za jakou je v Německu vydávána, tak ať ji rozpustí soud, nejlépe ústavní. Nebo ať se účastní volné soutěže. Bude-li to vše pokračovat jako dosud, rozpor mezi společenskou a politickou většinou v Německu může narůstat do nebezpečných rozměrů.
