Tento spor rozsekl Ústavní soud ve prospěch pseudokoalic. Můžeme tedy počítat s tím, že podobnou taktiku uplatní strany i u příštích voleb. Zvlášť v situaci, kdy díky výzkumu společnosti Data Collect, který je součástí povolební studie šesti renomovaných agentur, můžeme nahlédnout do říjnového volebního klání hlouběji.
Prvním zajímavým zjištěním je, že v koalici Spolu je nejslabším článkem KDU-ČSL, tu totiž preferovalo pouze 14 procent z voličů koalice. TOP 09 měla devatenáctiprocentní podíl na výsledku a ODS jako hlavní stranu a lídra koalice volilo 66 procent příznivců. Z toho vyplývá, že účel koalice byl splněn, neboť v přepočtu na podíl v celkovém počtu hlasů by neprošla ani TOP 09 (4,5 procenta), ani lidovci (3,3 procenta). Tyto hlasy byly zachráněny a nepropadly. Otázkou zejména pro ODS je faktor kroužkování, který využili především lidovečtí kandidáti, kteří přeskákali občanské demokraty a strana tak fakticky oslabila.
Na úkor straníků
Podobně zafungovala pseudokoalice Pirátů a Zelených, toto uskupení volili v 92 procentech příznivci Pirátů a jen 8,3 procenta se počítalo k příznivcům Strany zelených. Tedy opět v přepočtu na celkové poměry, Zelení získali dva poslanecké mandáty a přitom měli jen 0,7 procenta ze všech platných hlasů. Piráti mohou pochopitelně diskutovat na téma, zda se jim to „vyplatilo“, otázkou by se však měli zabývat teprve na konci volebního období. Tehdy se bude pravděpodobně ukazovat, že dva „zelení“ zástupci jsou ve sněmovně mnohem platnější než některé marketingové rychlokvašky z pirátského škuneru.
Piráti: ani nalevo, ani napravo, ani funkční? Až teď se ukazuje, jak jim chybí lídr typu Bartoše |
Koalice pod hlavičkou SPD též splnila účel, nicméně pouze dvouprocentní podíl příznivců Trikolory mezi voliči uskupení ukazují, že Trikolora byla v tomto případě pouhým slepým střevem. SPD je praktickou ukázkou toho, jak divoká může koalice být. V kandidátce velmi silně zaúřadovalo kroužkování a též fakt, že strana celkem dost oslabila, a tedy přes jasnou převahu příznivců stylu Tomia Okamury (78 procent voličů téhle volební koalice) se někteří straníci do sněmovny neprobojovali, na jejich úkor se tam dostaly „hvězdy“ malých koaličních partnerů.
Stačilo! je jediným uskupením, kterému sázka na volební koalici nevyšla, a to ještě pár měsíců před volbami vykazovalo lepší preference v průzkumech než SPD. V téhle souvislosti se nabízí otázka, zda SPD i Stačilo! nedoplatily na velice ostrou předvolební rétoriku, kdy se předháněly ve verbálním extremismu, zejména vůči EU a NATO. Ve srovnání téhle radikality s předvolební taktikou a rétorikou Andreje Babiše a celkovým výsledkem voleb může být umírněnost brána jako úspěšnější postup při získávání váhajících voličů.
Spolu – ukázka synergie
Lze z tohoto průzkumu něco předpovídat pro příští volby? Ani náhodou, vždyť ani to, že se lidovci jevili v průzkumu nejslabším článkem koalice Spolu, nemusí za čtyři roky nic znamenat. Lze však říci, že koalice Spolu byla „nejlepší“ ve společné synergii, neboť nadpoloviční podíl příznivců ODS doplňovali nezanedbatelně voliči dalších dvou stran. Koalici okolo SPD jsme zmiňovali a Trikolora byla jako zdroj hlasů opravdu k ničemu, na druhé straně se nikdo ani netvářil, že celé uskupení není od počátku účelový slepenec.
Po modré k diumvirátu Fiala - Kupka? Pro ODS nemusí jít zase o tak špatné řešení |
Pro Zelené mohou být dva mandáty po tolika letech úspěchem (naposledy byli ve sněmovně v letech 2006 až 2010), ale podíl získaných hlasů nebyl ani na polovině předvolebních průzkumů. Zelení nekandidovali ve všech krajích, což je částečné vysvětlení, nicméně nevyužitý mobilizační potenciál je zjevný.
V příštích volbách budou strany tvořit volební koalice rozhodně častěji a autora textu pronásleduje představa, že by se mohly spojit malé politické subjekty z opačných stran názorového spektra (říkejme jim pro ilustraci fašisti a komunisti) jen proto, aby obešly pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny. Bylo by to popření záměrů tvůrců ústavy, nebo spíš naplnění ideálu nadstranické spolupráce?
