Do roka a do dne. Předvolební přání a na nich postavené projekty narazí na tvrdou realitu

Poslední slovo   20:00

Ondřej Neff | foto: Lidovky.cz

Za týden zde budete ode mne, a zdaleka nejen ode mne číst, jak jsme všichni z výsledku voleb překvapeni, a jak to nikdo nečekal. Paradoxně… i v tom případě, že volby dopadnou na procentíko přesně, jak předvídaly průzkumy, protože to už vůbec nikdo nečeká.

V předvolebním jarmarku mě nejvíce zajímal pouťově ukřičený tón naší nejopozičnější opozice. Nemyslím tím nejgrotesknější slogan z dílny Vidlák & Konečná o umlčované většině. Žádný politik na scéně nebyl v posledních dvou letech tak mediálně protlačovaný jako komunistka Konečná. Pro mě byla definitivní pecka, když se Česká televize hned po skončení Trumpova projevu v OSN, jak spadl ze schodů, ptala na názor právě ji.

Nejvíc mě bavil stylistický tón v duchu „my jsme ten disent poloviny dvacátých“. Připomínalo to závěr osmdesátek: byli jsme ujišťováni, že pukají ledy, čarodějovy obruče rdousící zemi praskají jedna po druhé, nad obzorem vychází nové slunce a brzy si vydechneme z plných plic.

Četl jsem ty texty a myslel na to, že určitý typ lidí z nich musí mít radost. V mém dlouhém životě jsem zažil dvě období naděje, jedno skončilo špatně, druhé dobře. Byla to léta šedesátá a léta osmdesátá, v obou případech druhá půle. Něco podobného asi prožívaly v uplynulých týdnech Rajchlovy zástupy z Václaváku. Co bude dál?

Děsem proti strachu. Předvolební Česko připomíná pouťový strašidelný hrad

Škodolibě si představuji, co se stane po volbách. Především to nedopadne stoprocentně tak, jak by si přáli. To by musel být Okamura ministerský předseda, Zaorálek ministr zahraničí, Vidlák na vnitru… Nicméně za určité sestavy planet se mohou otevřít nebesa a na výsluní se vyhrnou figury doposud vegetující v mimoparlamentním přítmí, leckdy až temnotě. Zavládne radost v zapadlých uličkách a svitne naděje, že uličky se promění v bulváry vedoucí k pákám moci.

Jenže to tak nedopadne. Odchod do penze neklesne na 60 let a zlovolné banky nebudou odvádět 90procentní daň ze zisku a zůstaneme v Evropské unii a neprojde referendum. Ani ta nenáviděná Česká televize nebude sloučena s nenáviděným Českým rozhlasem. Předvolební přání a na nich postavené projekty narazí na tvrdou realitu. Proto se těším na změnu tónu.

Volební model: ANO potřebuje SPD a dalšího partnera, nebo dohodu se SPOLU

Nenastane hned. Za půl roku ale už bude silně patrný. O čem budou sarkastická deepfake videa? Předvedou Kateřinu Konečnou při výplatě diet v europarlamentu? Začne Xaver Veselý s Petrem Holcem stahovat z kůže Karla Havlíčka a napínat Alenu Schillerovou na skřipec, až budou tito dva ministři (těžko tomu uniknou) dělat v podstatě totéž, co dělali ministři Fialovy vlády, protože se v téhle zemi nic jiného dělat nedá? Jó, to se to tepal Rakušan s šifrovaným telefonem v ruce...

Chápu, že si za tuhle úvahu koleduju o výprask prakticky ze všech azimutů. Ale ani výprask mi nezkazí škodolibé potěšení, jaké mě čeká, až do roka a do dne budu číst Vidlákovy kydy.

Vstoupit do diskuse (6 příspěvků)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.