Čtyři roky vlády Donalda Trumpa ukázaly, že minimálně tato poslední pravomoc může být pro chod státu zcela zásadní. Byla to totiž právě republikány kontrolovaná horní komora, která Trumpa v letech 2020 a 2021 dvakrát osvobodila.
Koho byste volili v amerických prezidentských volbách?
V současnosti se zdá, že Senát ovládnou republikáni. Demokraté totiž velmi pravděpodobně ztratí hned několik křesel, jmenovitě Západní Virginii, Montanu a Nevadu. Nezdá se naopak pravděpodobné, že by „ulovili“ nějakou velkou republikánskou rybu, jak se ještě před měsícem domnívali.
Žhavým kandidátem na ztrátu svého křesla byl podle nich republikánský senátor za stát Texas Ted Cruz, známý svými vyhraněně pravicovými, konzervativními názory ve státě, který se díky setrvalému přísunu mladých lidí z Kalifornie posouvá čím dál tím víc do politického středu. Den před volbami má ale Cruz nad svým demokratickým soupeřem podle ABC solidní náskok 3,3 procentního bodu, tedy mimo hranice statistické chyby.
Podobně situace vypadá také na Floridě, na kterou si demokraté ještě donedávna také brousili zuby. Tam však vede stávající republikánský senátor Rick Scott podle The New York Times dokonce o pět procentních bodů.
Viceprezident jako jazýček na vahách
Demokraté tedy v Senátu nejspíš ostrouhají, popřípadě budou rádi za „remízu“ 50 na 50, ke které může dojít podobně, jako se to stalo v roce 2020. V tom případě bude záležet na tom, kdo vyhraje prezidentské volby. V případě shodného počtu senátorů totiž dle americké ústavy disponuje rozhodujícím hlasem americký viceprezident, v současnosti demokratka Kamala Harrisová.
Pokud by tedy například demokraté uhájili „plichtu“ v Senátu a Harrisová zároveň získala klíče od Bílého domu, nový viceprezident Tim Walz by se stal oním jazýčkem na vahách, který by zajistil, že horní komora bude hlasovat ve prospěch demokratické legislativy. Úplně stejně se to samozřejmě může stát v případě vítězství Donalda Trumpa, kdy by onen rozhodující hlas získal J. D. Vance.
Minimum odvedené práce, výhrůžky násilím. Důvěra v americký Kongres klesá |
Ať tak či onak, v současnosti se zdá pravděpodobnější, že Senát bude „rudý“, tedy republikánský. Pokud by navíc Donald Trump vyhrál prezidentské volby, mohla by se republikánům teoreticky povést triáda, kterou už disponovali po jeho prvním vítězství v roce 2016. Tehdy získali Bílý dům i obě komory Kongresu a kontrolovali tak všechny nejdůležitější exekutivní i zákonodárné funkce ve státě. Tehdy však jejich „samovláda“ měla krátkého trvání – jak se v Americe většinou stává – a ihned v midtermových volbách v roce 2018 ztratili kontrolu dolní komory.
Ožehavé otázky v rukou soudců
Senát není v americkém politickém systému důležitý jen kvůli impeachmentu. Speciálně ožehavým tématem se v nedávné minulosti stalo schvalování soudců Nejvyššího soudu. Právě tato instituce totiž rozhoduje o otázkách, které v Americe budí snad největší vášně – tedy federální právo na potrat či nošení zbraní.
Z tamté střechy střílel na Trumpa. Do Butleru by to člověk při návštěvě neřekl |
V současnosti je Nejvyšší soud složen poměrem 6 ku 3 ve prospěch konzervativních soudců, které do jejich funkce jmenoval Donald Trump či jeho předchůdci. Pokud by republikáni letos výrazně uspěli, jeho obměna, o které sní voliči demokratů, by se posunula do sféry vzdušných zámků – minimálně na příští dva roky.