Ano, na Jesenicku a Bruntálsku šlo volit hodně málo lidí (těsně nad 24, respektive nad 25 procent oprávněných voličů). Ale pozor. Tato oblast těžce zasažená povodněmi představuje podobné „dno republiky“ ve volební účasti jako region Chomutova (účast těsně nad 24 procent) a Mostu, povodněmi zcela nezasažený.
Za druhé. Ani zaplavené oblasti nelze házet do jednoho pytle. Někde se volilo více, jinde méně. Nelze narýsovat mapu voleb, volební účasti, která by přesně odrážela regiony postižené povodní. Čísla o volební účasti prostě nevyjádří vše. Pozorovatel se neubrání dojmu – i když ho nelze podložit čísly –, že roli tu hraje i převládající mentální rozpoložení.
Fialová vlna proti Fialovi. Povodeň vládu nezachránila, Piráti se topí, ale i Babiš si musí dávat pozor |
Proti trendu
Více než čísla pak mohou vypovídat reportáže v médiích či záznamy regionálních zpravodajů ČTK. Ano, v každé silně postižené obci se najdou tací, kteří volby „vypustili“, vyjadřují despekt k málo pomáhajícímu státu, ba k celé politické třídě. („K volbám by šel jen blázen.“) Ale zároveň se tam najdou jiní, kteří jsou schopní osobní naštvání oddělit od aktu voleb do krajských zastupitelstev. („Našli jsme si čas a přišli volit.“)
Ano, celková účast, tedy celostátně spočítaná, byla nižší než v roce 2020. Tehdy se blížila 38 procentům, letos ke 33 procentům. Což míří proti trendu u nás i v celé Evropě. Prakticky všechny volby z poslední doby – od voleb do Evropského parlamentu přes ty do Národního shromáždění ve Francii až po zemské volby v Sasku a Durynsku – vykázaly vysokou, ba téměř rekordní účast. Do tohoto trendu patřilo i jarní hlasování českých voličů do EP.
Výjimka „z tsunami ANO“
Proč teď účast na krajských a senátních volbách klesla? To je otázka pro sociology, politiky i politology. Samotné povodně dostatečnou odpověď nenabízejí. Na to se týkaly jen omezené oblasti a obce, kde bylo hlasování narušeno (kde volby muselo pořádat ministerstvo vnitra), představují jen zlomek promile obyvatel. Je to tím, že hlasování do krajských zastupitelstev a Senátu u nás představuje jen volby druhé ligy? Nebo něčím jiným?
Vliv na vládu volby mít nebudou, musíme být lepší, silnější, řekl Fiala |
Jistou nápovědu může poskytnout Jihočeský kraj. Je to kraj osobního vítěze krajských voleb (ač do krajských zastupitelstev se na osobní rovině nevolí), hejtmana Martina Kuby. Kuba šel do voleb hlavně „na ksicht“, jak se říká lidově.
Kandidoval coby krajský lídr ODS, nikoliv té či oné koalice, a to ještě logo ODS spíš upozadil. Jako takový vyhrál. V tom, že na volební mapě státu se Jihočeský kraj vymyká (s Libereckým a Jihomoravským) z „tsunami ANO“. I v tom, že zaznamenal nejvyšší volební účast ze všech krajů a v žádném z jeho okresů neklesla pod 30 procent. Zřejmě nějak platí, že hejtman Kuba dokázal motivovat jihočeské voliče.
