Do pozice předsedkyně Evropské komise jí také pomohly výkruty českých politických stran, z nichž nejvíce se akrobaticky projevila ODS.
Nerespektování pravidel
Na začátku připomeňme historii von der Leyenové. Povoláním gynekoložka se osvědčila v Německu coby ministryně pro rodinu. Průměrná byla ministryně sociálních věcí. Neosvědčila se coby ministryně obrany. Legendární jsou aféry zpackané modernizace nejen námořních sil nebo proplácení miliard externím poradcům bez veřejné soutěže. Důkazy měly být v jejím mobilním telefonu, který promazala, za což si vysloužila trestní oznámení Zelených. Parlamentní vyšetřovací komise s německou důsledností nic nevyšetřila, von der Leyenová ale musela zapomenout na nástupnictví po Angele Merkelové.
Bruselské intriky znemožnily v roce 2019 usednout do předsednické sesle EK předem ohlášeným politickým lídrům vítězných stran v eurovolbách (obzvlášť lidovec Manfred Weber ostrouhal), a tudíž byla funkce svěřena von der Leyenové, které se tak elegantně zbavili v Německu, nikomu nevadila a zároveň se věřilo, že bude dost tvárná pro členské státy EU.
Kosa intrikánů ale padla na kámen, protože von der Leyenová začala být aktivistická, místo respektování pravidel – vykonávání servisu pro členské státy EU a dozoru nad smlouvami – je začala mistrovat a dělat politiku, která EK nepřísluší. Aktuálně hraje opět prim mobilní telefon von der Leyenové, tentokrát v souvislosti s podezřeními čachrů kolem nákupů vakcín proti koronaviru od společnosti Pfizer.
