Existuje však celá řada států NATO (například Španělsko, Kanada, Itálie, Portugalsko či Belgie), které v době, kdy jinde začne přísná kontrola plnění pětiprocentního závazku, nedosáhnou ani na staré sliby o dvou procentech. Socialistický premiér Španělska Pedro Sánchez prohlásil, že výdaje ve výši dvou procent jsou dostatečné (loni jen 1,28 procenta), zvýšení na pět prý není slučitelné se sociálním modelem vlády.
Španělské HDP v roce 2023 činilo asi 1620 miliard dolarů, podíl státního dluhu vůči HDP už o dvě procenta přesáhl magických 100 procent, takže každý tamní politik si rozmyslí, zda na obranu vydá 32 miliard dolarů, nebo 80. Stejně jako Sánchez zřejmě přemýšlí i řada hlav států, jejichž ekonomické výkony klesají, zato dluhy a sociální výdaje rostou, ale zatím mlčí.
Jak nevyvolat Trumpův hněv
Po červnovém summitu NATO německá ratingová agentura Scope vydala analýzu o tom, že zvýšení výdajů na zbrojení mohou zhoršit důvěryhodnost po uši zadlužených států, pokud jejich vlády nesníží výdaje v jiných sektorech než obrana, nebo nezvýší příjmy, tedy daně.
Pět procent HDP na obranu: kde na to vzít? |
„Kvůli výdajům na obranu si většina států EU bude muset vzít další úvěry a dojde u nich ke zhoršení podílu dluhu vůči HDP. Taková zátěž zvýší tlak na země jako Francie, Itálie či Belgie, které už nyní čelí disciplinárním řízením EU kvůli vysokému dluhu a rozpočtovému deficitu,“ tvrdí experti agentury Scope, v níž kromě německého miliardáře Stefana Quandta (59), který se svými 29 procenty je i nejvýznamnějším akcionářem BMW, mají podíl i francouzské finanční domy jako AXA či BPCE.
Scope Rating uvádí, že kvůli rozpočtovým pravidlům EU by se obranné výdaje mohly v budoucnu přesunout z národní na unijní úroveň. Taková centralizace by prý mohla zajistit udržitelnější a koherentnější financování obrany.
Pět procent na obranu a referendová exkurze. Argumentace ve stylu „protože Putin“ už opravdu nestačí |
EU se do takového stavu sice může velmi brzy dostat, ale do té doby každý členský stát musí hledat peníze na zvýšení výdajů na obranu, pokud nechce vyvolat hněv Donalda Trumpa. Minulý čtvrtek agentura Reuters přinesla velmi zajímavou zprávu, že belgická vláda přemýšlí o tom, že prodá svůj menšinový podíl (20 až 30 procent) ve státním bankovním a pojišťovacím domě Belfius, který se před poslední ekonomickou krizí jmenoval Dexia Bank Belgium. V roce 2011 ho před krachem zachránil stát pomocí finanční injekce zhruba čtyř miliard eur a od roku 2012 jej přejmenoval na Belfius Bank and Insuarance.
Cílem prodeje minoritního podílu je získat několik miliard eur na pokrytí obranných výdajů Belgie, která je daleko od Ruska a kde o pěti procentech, což by činilo asi 32 miliard dolarů, nikdo nemluví. Vláda si zatím dala za cíl dostat se na dvě procenta do roku 2029. Výdaje na obranu Belgie se v posledních letech pohybovaly pod 1,3 procenta HDP, což činí zhruba osm miliard dolarů, pokud vycházíme z výše belgického HDP v roce 2023 (asi 645 miliard dolarů). Problém je, že podíl státního dluhu vůči HDP už vyšplhal nad 105, takže řečeno předsedkyní Maláčovou Belgičany bude sakra bolet i dvojka, natožpak pětka.
