Nejprve je třeba zodpovědět otázky technického rázu. Že se u vedení velmi vysokého napětí jeden fázový vodič přetrhne, není nic vzácného. Stalo se to i před několika lety, tenkrát ale bez jakýchkoliv následků. Je však divné, že nepraskla všechna 3 lana najednou, když jsou vzájemně propojená? A proč zároveň či následně došlo k odpojení některých dalších vedení? Je snad chyba v jejich rigidním nastavení „buď anebo“, tedy při jakémkoliv nestandardním stavu raději vše ihned odpojit? Šlo o chybné nastavení automatického odpojovače či o alibismus operátorů?
Příčina je možná ale též rázu ekonomického. Ač jsme obvykle pro elektřinu vysoce exportní zemí, tak zrovna v ten den (4. července) a hodinu jsme naopak ve velkém dováželi přes 1 900 MW elektřiny (skoro maximum) z Německa přes jediné přeshraniční propojení blízko vadného vedení.
Fyzika si pomohla sama
Bylo tomu tak proto, že oproti situaci před několika lety spousta velkých ale i malých odběratelů „jede“ už na „spotové“ ceny, které se určují v 15minutových intervalech? Byl jasný den a poledne, kdy sluníčko hřeje naplno, takže všechny fotovoltaické elektrárny „jedou“ na plný výkon a elektřiny je výrazný přebytek (odpojovat je dle smluv nelze), čímž se tyto spotové ceny dostaly do minimálních až záporných hodnot, kdy odběratelé místo aby platili za odběr, tak za něj naopak dostávali zaplaceno! To má logický důsledek v tom, že všichni, kteří mohli nějak elektřinu spotřebovávat (nejen do tzv. mařičů elektřiny) či ji akumulovat (nejen do vody v bojlerech, ale i nabíjením elektromobilů a baterií fotovoltaik), tak ihned učinili.
Kdo může za blackout? ČEPS čelí tlaku, ředitel ČEZ Beneš mluví o selhání |
A protože tak vysoký výkon už nešlo lehce ihned převést jinudy, tak jediným řešením po havárii, když nenaběhly okamžitě záložní zdroje, bylo snížit razantně tento tok elektřiny z Německa pomocí odpovídajícího okamžitého snížení odběru v naší síti. A protože to nenastalo, jelikož ČEPS to v reálném čase neumí, tak si fyzika pomohla sama a snížila náš odběr násilně blackoutem.
Problém tedy nenastal tím, že do naší sítě teklo z německých solárů příliš mnoho energie, ale naopak po havárii vedení V411 jí teklo vůči současně naší vysoké spotřebě náhle neočekávaně málo, protože ji nebylo kudy v potřebném množství z Německa přivést a v tom mohla být pravděpodobně hlavní potíž!
Co by měl ČEPS vysvětlit
Otázkou pro ČEPS je, proč okamžitě po havárii vedení V411 nenastalo řízené snížení odběru (spotřeby) naší sítě. Jak je to možné, že přestože máme už desítky let možnost řídit spotřebu elektřiny u koncových uživatelů pomocí tzv. hromadného dálkového ovládání (HDO), proč nedokáže ČEPS přes rozvodné podniky na dálku a ve zlomku vteřiny vypnout na potřebnou krátkou dobu krom bojlerů ty největší spotřebitele bez jakýchkoliv negativních důsledků pro výrobce a stát?
Pro správně nastavenou AI (umělou inteligenci) by to přece bylo „hračkou“. ČEPS by měl také vysvětlit, proč nebyly připraveny a využity další možné okamžité decentrální zdroje elektřiny. Do rozvodny Chodov vede i vedení z Vltavské kaskády, proč nezačala dodávat do minuty a půl až 750 MW elektřiny z vodních turbín? A co blízká Štěchovická přečerpávací elektrárna? Byla okamžitě spuštěna a dodávala do Prahy 22,5 MW?
Na druhé straně zcela selhalo spuštění opěvované přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně, která mohla svými 660 MW zabránit vypadnutí rozvodny Krasíkov a zamezit blackoutu alespoň v severních Čechách. Ta se ale už poněkolikáté opravuje.
Páteční blackout dal Praze lekci, podle expertů potřebuje novou rozvodnu |
Průběh našeho i předchozího španělského blackoutu názorně ukázal, že nelze přehnaně spoléhat na mezistátní propojení elektrických soustav. Počítat s výpomocí lze jen do určitého výkonu, jinak se sousední země v pudu sebezáchovy okamžitě odpojí. Účinnou ochranou před blackouty by byla výstavba okamžitých zdrojů elektřiny v oblastech mimo současných elektráren, tedy v centrálních oblastech ČR.
Směšně pak působí vyhlášení nouzového stavu Krizovou komisí ČEPS 4. 7. 2025 od 12 hodin, když se sešla později. Ten dává ČEPS možnost razantních zásahů do řízení elektrizační soustavy, ale samozřejmě ne zpětně. Přitom právě včasné zásahy by blackoutu mohly zabránit.
Využití chyb systému
Překvapením je pro mne i naříkání vedení ČEPS, že má nedostatek peněz na obnovu a výstavbu nových vedení – a zároveň vydává stovky milionů korun na dárcovskou činnost! Vždyť mu to nepřísluší!
Není divu, když předsedou představenstva ČEPS je Martin Durčák, který není odborníkem na elektroenergetiku a ani za 7 let se mu evidentně nic nepodařilo zlepšit. Co konkrétně udělal ČEPS pod jeho vedením pro to, aby blackout nenastal? To, že došlo k rychlému obnovení dodávek elektřiny během několika hodin nelze považovat za úspěch ČEPS!
Praze blackout nehrozí, tvrdil primátor Svoboda. Teď to schytává |
Definitivní závěry bude možné dělat až po ukončení práce vyšetřovací komise, proto předkládám hypotézu, že náš blackout nezpůsobila přímo fotovoltaika (ať už naše či německá), jako spíše obyčejná lidská hamižnost některých odběratelů elektřiny (firem i občanů), kteří využili k maximalizaci svých zisků nedostatečnou regulační schopnost ČEPS v rámci jeho technické, organizační a legislativní nepřipravenosti na situaci v elektroenergetice. A dále absence zavádění umělé inteligence do řízení přenosové soustavy, kde je třeba přijímat i několik zásadních opatření zároveň a navíc ve zlomcích vteřin, což člověk už nedokáže, natož když čeká na to, až se sejde krizová komise.
Autor je nezávislý novinář v oblasti energií a životního prostředí
