Hubáček se netajil, že chtěl kopec „dodělat“, a to, co vymyslel, nejenom předběhlo svou dobu, ale jak vidno, stanovilo nedostižnou metu, pokud jde o propojení moderní architektury s přírodou.
Bolševik se s Hubáčkovou stavbou chlubil, ale papaláši ho ani nepozvali na její otevření a nepustili ho do Argentiny, aby si za svůj projekt převzal prestižní cenu pojmenovanou po francouzském architektovi Augustovi Perretovi, která se uděluje významným architektům využívajícím moderní technologie. Hubáček byl teprve sedmým držitelem a dosud jediným Čechem, až po něm ji například získali Renzo Piano nebo Norman Foster, kteří byli jen o málo mladší.
