Úterý 3. prosince 2024, svátek má Svatoslav
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Názory

Proč zachránit železniční most pod Vyšehradem aneb Jak může a má vypadat veřejná odpovědnost

Vyšehradský železniční most. foto: Petr Horník/Právo/Profimedia

Úhel pohledu
Spisovatel Šumavy Karel Klostermann v předmluvě k románu Kam spějí děti (1901) citoval tehdy sílící přesvědčení moderní společnosti, že „altruismus je stanovisko přemožené a jedině starost o vlastní já je rozumným měřítkem pro každé individuum“. Spisovatel oponoval, že kdo chce brát, musí i dávat, ale zároveň připustil, že altruismus se skutečně stává rysem starosvětskosti a nemodernosti.
  13:30

Době, v níž Klostermann psal své „starosvětské“ romány, už dominovala představa, že lidé žijí v moderním světě. Minulost přesto lidem byla drahá, protože věděli, že být moderní nelze bez dialogu s minulostí.

Jak by se mělo naložit s historickým vyšehradským mostem?

celkem hlasů: 1530

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00sobota 16. listopadu 2024. Anketa je uzavřena.

Rekonstruovat stávající most a přidat třetí kolej640
Přesunout starý most do Modřan453
Zbourat starý most346
Postavit na současném místě repliku historického mostu91

Jak by dialog vedený s minulostí a při tom mířící k budoucnosti mohl vypadat, předvedli filantropové z Nadačního fondu pro záchranu Vyšehradského železničního mostu v Praze. Tomáš Bistřický, Martin Vohánka a Jan Barta se rozhodli svého bohatství altruisticky využít k pokusu o záchranu prostředí lidem, kteří tolik peněz nemají a nedokážou se účinně bránit politikům a institucím spojeným s velkým byznysem.

Jinde se podobné stavby opravují

Fond objednal a zaplatil studie oprav mostu a úprav jeho širšího okolí a nedávno je představil veřejnosti. Zahraniční odborníci, kteří se problematikou vyšehradského mostu zabývají už od roku 2021, vysvětlili, že podobné železniční mosty, a to i v horším stavu, se úspěšně opravovaly častokrát. Vyšehradský most je podle nich jednoznačně opravitelný: postup opravy popsali a doložili příklady.

Čeští architekti poté představili projekt na přidání třetí koleje ke stávajícímu mostu, která by zvýšila kapacitu železniční dopravy. Dále ukázali návrhy na úpravu oblastí přiléhajících k mostu, v nichž by vytvořili civilizované ulice, prostranství a pěší komunikace, jež by lokalitě vtiskly lidský rozměr.

Vyšehradský železniční most.

Vlakovou zastávku by architekti spíš než na Výtoni zřídili na pozemcích nádraží Vyšehrad, které zůstaly v majetku Správy železnic. Historická budova nádraží by mohla v projektu dobře fungovat, kdyby ji ovšem stát před téměř dvaceti lety neprodal soukromému investorovi, resp. společnosti sídlící na Kypru. Ta ji ponechala zkáze a s již nevratnými ztrátami přeprodala dalšímu investorovi, jenž s ní má vlastní plány. Tragický osud secesního nádraží je ukázkou těžko pochopitelných postupů moderního státu a jím zřizovaných institucí, které investorům a developerům rozprodávají veřejný majetek a spolu s ním i dlouhodobé zájmy společnosti.

Prezentace opravy vyšehradského mostu a úprav jeho okolí připravená nadačním fondem zněla přesvědčivě. Upozornila, jak může a má vypadat veřejná odpovědnost: šetřit životní prostředí, respektovat staré způsoby stavění, neplýtvat ekologicky náročnými materiály, co nejméně omezovat život a mobilitu občanů a odmítat nápady, jejichž realizace ničí obraz města.

Demolice historického mostu a jeho nahrazení „moderním“ projektem, bez ohledu na stávající měřítko zástavby, by poškodila městský organismus. Jak poznamenal britský historik architektury J. S. Curl, města, která jsou často operována a vystavena drastickým zásahům, onemocní a odumřou. Za posledních třicet let Praha podstoupila již hodně operací a resekcí a nelze donekonečna předpokládat, že její architektonické bohatství je nevyčerpatelné a dokáže se samo zahojit.

Výzva k dialogu

Je smutné, že veřejné instituce do rozsáhlých přípravných prací souvisejících s řešením situace vyšehradského mostu podobné studie nezahrnuly. To, že je most třeba opravit, přitom ví dávno. Místo aby opravu mostu provedly, usilují dekádu a půl o jeho demolici. O sejmutí památkové ochrany, která by demolici umožnila, požádala Správa železnic poprvé v roce 2010 a znovu v roce 2018. Argumentovala špatným stavem ocelové mostní konstrukce a potřebou třetí koleje. Zatím se nezdá, že by nově zveřejněné studie na tomto postoji něco změnily.

Po mostě na Výtoni i přes jeho havarijní stav dál jezdí nákladní vlaky. Noční vibrace popudily místní

Nadační fond pro záchranu vyšehradského mostu nechce žádnou konfrontaci. Vyzývá k dialogu nejen s minulostí, ale především se zainteresovanými úřady a odborníky i politiky. Brzy uvidíme, zda rozdělená česká společnost je nějakého dialogu vůbec ještě schopna. Zda Správa železnic uzná, že by se o opravu mostu měla aspoň pokusit. Zda připustí, že pokud odmítne most opravovat, zváží stavbu jeho kopie. A zda si posype hlavu popelem pražský magistrát, který nedávno představil komický projekt přesunu historického mostu do Modřan, aby umetl cestu problematické novostavbě na jeho místě. Pokud se něco z toho stane, není to s námi ještě tak špatné. Pokud…

Naše čtenářky ohodnotili spreje STÉRIMAR™ Baby
Naše čtenářky ohodnotili spreje STÉRIMAR™ Baby

Našich 40 testerů a testerek vyzkoušelo se svými dětmi šetrné nosní spreje od STÉRIMAR™. Jak test dopadl? Skutečně pomohl od rýmy a ucpaného nosu?...