Ne, s montypythonovskou metodou dárců jater to nemá nic společného. Smlouvu s vybranou institucí podepisuje budoucí dárce vskutku dobrovolně a své tělo pochopitelně nemusí vydat dřív, než zemře. „Pokud si člověk přeje, aby jeho tělo sloužilo k vědeckým nebo výukovým účelům, jsme za takový dar rádi, neboť bez těl dobrovolných dárců by výuka anatomie, nácvik operačních přístupů nebo provádění vědeckého výzkumu byly obtížné,“ sděluje David Kachlík, přednosta Ústavu anatomie 2. LF UK (tedy jednoho z takových pracovišť) portálu Téma.21.
Dárce zplodil desítky dětí. U řady z nich způsobila jeho genetická mutace rakovinu |
Díky těmto dárcům se pak na jejich zakonzervovaných tělech mohou školit medici a mladí lékaři. Instituce je dokážou využívat i několik let, než je pošlou ke kremaci a důstojnému uložení. Dokonce za ně pořádají vzpomínkové bohoslužby: v Praze se koná každý rok v květnu ekumenické modlitební setkání z iniciativy Anatomického ústavu 1. LF UK; na katoličtější Moravě se sloužívá katolická mše na popud Anatomického ústavu LF MU v Brně, „s poděkováním všem, jejichž tělesné pozůstatky se staly zdrojem poznání stavby lidského těla pro mnoho dalších generací lékařů a zdravotníků“, jak stojí na loňské pozvánce. A spolek brněnských mediků usiluje dokonce na tamním Ústředním hřbitově o zbudování památníku.
Ve jménu vědy
Respekt, který se zde dárcům a jejich pozůstatkům prokazuje, je evidentní a chtělo by se s hlubokým uspokojením pokývat hlavou, jakou to jsme eticky vyspělou společností. Kdyby ovšem platil i pro ostatní oblasti, kde živí nakládají s ostatky mrtvých. Dalo by se tu dlouze citovat třeba z odborné literatury v čele s klasikou O smrti a pohřbívání z klávesnice Olgy Nešporové. Tu si určitě přečtěte, je o upadající schopnosti zacházet se zemřelými s úctou, bude vás zajímat. Dalo by se také žehrat na raketově rostoucí procento kremací na úkor kostrových pohřbů, které jsou blíže lidské podstatě, anebo zkritizovat praxi ponechávání uren s ostatky u pohřebních služeb… toho by bylo!
SchodištěPo schodech se dá chodit jak dolů, tak nahoru. Podívat se na věci podzemní, přízemní, i na ty „v oblacích“, prozkoumat je u základu i je přelétnout z nadhledu. Na schodišti se dá i jen na chvíli zastavit a poklábosit – jaké je dneska počasí, co psali na internetu a co se právě semlelo u sousedů. A pak si pokračovat po svém, ale s příjemným pocitem, že máme přehled, co se děje kolem nás |
A tak si vyberme aspoň jednu aktuální položku, a to výstavu Body Worlds, která se tento týden otevřela v Praze. Skutečná lidská těla, konzervovaná plastinací a v různém stupni rozpitvaná a rozporcovaná, shromáždil od dárců svého specializovaného institutu německý anatom Gunther von Hagens a jeho spolupracovníci. Kdo uhradí pár stokorun vstupného, může se podívat třeba na pana XY, jak sprintuje zbaven kůže, nebo na svalovou soustavu paní ZŽ, jak napíná luk. Jiní lidé jsou zakonzervováni nad šachovnicí nebo při fotbale, další dokonce svou vysvlečenou kůži třímá v napřažené ruce jako bájný Iáson zlaté rouno.
Kde na pietě nezáleží
Pořadatel domácího turnusu této putovní expozice, která letos slaví 30 let, se zaklíná poznáním a osvětou, ba dokonce snahou inspirovat ke zdravému životnímu stylu. Kdepak spektakulární senzace! Kdepak výtěžek ze vstupného! Tady jde o vzdělání, vy podezřívaví škarohlídi. Zhlédnutí oněch exponátů vás přece přiměje zdravě jíst, pravidelně cvičit, nekouřit a nepít. A tak se udržíte v dobré kondici až do skonání.
Krysy ohlodávaly těla zesnulých darovaná vědě, některá už hnila. Úřady zahájily vyšetřování pařížské univerzity |
Potom se vašich zachovalých ostatků klidně bude moci ujmout šikovný anatom, který je vypreparuje a předvede vás veřejnosti, třeba jak děláte leh-sedy nebo okopáváte zahrádku. Proč ne? Ať lidé vidí, který sval se vám přitom napíná a jak flexory pěkně pracují! Až na to, že kde jsme ochotni akceptovat zpeněžení lidských pozůstatků a spokojíme se s argumentem poznání, tam se oslabují tisícileté zábrany. A vytváří se tím prostředí, ve kterém jednou někdo může podobně naložit s našimi vlastními pozůstatky nebo třeba s ostatky našich milých i navzdory tomu, že s tím rozhodně nebudeme souhlasit.
