O čem se v médiích sem tam píše už dlouho, teď přesně pojmenoval i zástupce instituce, kterou si zřídil kraj pro spolupráci s firmami a školami. Tento stav nastartoval před dvaceti a více lety pobídkový systém pro zahraniční investory, který šel po množství, ne po obsahu a kvalitě.
Měl přinést práci pro místní, teď jsou ale haly plné dělníků z ciziny a místní s tím mají hlavně problémy – nejsou místa ve školkách a u lékařů, řeší se konflikty na ubytovnách a v jejich okolí. Region s průmyslovou tradicí, na dálnici a u hranice s Německem je v tomto extrémní. Trvá to už léta a ještě déle bude trvat, než se podaří něco změnit.
I my jsme už před lety zaznamenali stesky starostů a dalších zainteresovaných, že spousta mladých lidí ze slabších sociálních skupin nemá potřebu cokoli studovat. Rodina je pošle do montoven a logistických center, kde dostanou přijatelně placenou práci. Ta jim zajistí relativně slušný příjem, ze kterého mohou živit sebe a přispívat rodině. V tomto modelu vyrostla už téměř celá jedna generace lidí, i když se stále jedná o minoritu.
Nejsou lidi. Ubývají. A budoucí vláda s tím má už teď problém |
Přitom je jasné, že trh práce se brzy změní. Že spoustu činností v montovnách – přesuny materiálu, kompletace dílů, utahování šroubů či svařování – zastanou roboti, automaty, dost toho vyřeší také umělá inteligence. A že lidé, kteří se odmítli něčím vyučit a něco odborného umět, padnou státu a obcím do náruče. Ve fabrikách budou zapotřebí technici, kteří budou umět složité stroje seřídit a programovat. A na ostatní nemusí zbýt ani ten úklid. Pro elektrikáře, instalatéry nebo zedníky bude práce vždycky, jenže člověk bez výučního listu jim může být nanejvýš k ruce.
Poslední data jsou ohromující. Zhruba 11 procent dětí v regionu nedokončí základní školu, 26 procent žáků nezvládne učební obor a maturitu nedodělá 18 procent studentů. „Narůstá tak počet lidí se základním vzděláním, kteří jsou limitováni v kariéře. Hodně to brzdí rozvoj regionu,“ konstatoval Marcel Gondorčín, manažer výše zmíněného Paktu zaměstnanosti Plzeňského kraje, v němž je 145 firem se 30 procenty zaměstnanců v kraji a který se snaží vzdělanost propagovat.
Pozic pro nekvalifikované lidi je sice převaha, ale údajně jich rychle ubývá už teď. Kraj a jeho rozvojová agentura chtějí měnit především školství, na něž mají vliv. Vzdělanost mají posílit moderní obory, které souvisí s analýzou dat, kyberbezpečností, dále mechatronika a robotika a také zdravotnictví a sociální péče, protože obyvatelstvo stárne.
Doktoři a inženýři do každé rodiny i poslanecké lavice. Že opsali diplomku, je spíš detail |
Připravena je nová struktura oborů. Jejich počet se zredukuje zhruba na polovinu a budou mít širší záběr. Střední školy se mají do budoucna stát centry dalšího vzdělávání, budou spolupracovat se zaměstnavateli a s úřady práce na rekvalifikacích. Firmy dávají dlouhodobě najevo nespokojenost, že školy nedrží krok s tempem inovací.
Je to konečně dobře pojmenované a sázka na vzdělanost je trefa do černého. Jediné, co tu nehraje, je skutečnost, že jsou to právě firmy, kdo vlnu nevzdělanosti na pracovní trh vpustil a dodnes v podstatě udržuje. Nemluvě o tom, že mají na triku i hrůzy agenturního zaměstnávání, pro ně tak výhodného, pro svět za podnikovou hradbou ovšem odpudivě asociálního. Takže je možná namístě opatrnost v tom, dělat pro firmy, co jim na očích uvidíme. A naopak je logické po nich chtít, aby pro tu proměnu také něco udělaly.
