Takoví lidé pak budou pochopitelně náchylnější k páchání trestné činnosti, v lepším případě zátěží sociálního systému. Na obojí doplatí samozřejmě ti, kteří budou platit policii a sociální dávky, tedy převážně současné české děti.
Jde o reakci na to, že v některých školách je těžké zapsat budoucího školáka do první třídy. A část lidí si myslí, že za to mohou cizinci, konkrétně Ukrajinci. A na to reagovala v prosinci poslankyně za ODS Renáta Zajíčková tím, že navrhla do zákona o prodloužení ochrany uprchlíků z Ukrajiny na našem území ustanovení, že základní školy budou moci zapisovat do první třídy cizince až měsíc po českých dětech. Že zkrátka budou cizinci, zejména Ukrajinci, chodit do školy, kterou chtějí navštěvovat, až jestli tam zbude místo po Češích. Podle hesla „cizinec není našinec“.
Ředitelé škol mezi papíry nestíhají svou práci, pomohl by nový zákon a slučování |
Zajíčková tvrdí, že to povede jen k tomu, že „budou muset třeba jet autobusem o dvě zastávky dál“ a že se Ukrajinci lépe rozdělí do jednotlivých tříd tak, aby jich v jednotlivých třídách nebylo moc. Podpořily to všechny parlamentní strany vyjma STAN a předsedy vlády Petra Fialy z ODS. Ten to však nepodpořil nejspíš jen omylem.
Cesta k polovzdělanosti
Jenže povede to k lepšímu rozdělení dětí – cizinců – mezi české občany tak, aby to pomohlo všem se lépe vzdělávat? O tom se dá s úspěchem pochybovat. Logicky škola, o kterou je zájem, naplní třídy, a cizinci se tak dostanou spíše do školy, o kterou z nějakého důvodu takový zájem nebyl. Je třeba špatně dopravně dostupná, jsou tam horší učitelé, soustřeďují se tam problémoví žáci nebo něco podobného. Pokud se tam budou koncentrovat Ukrajinci, kteří neumí dobře česky, moc to vylepšit kvalitu takové školy nepomůže.
Školy ve vyloučených lokalitách vedou děti k lepšímu životu i pohádkami |
A to bude ten lepší případ. Ukrajinští uprchlíci často nejsou žádní boháči a jde o ženy s dětmi, které nemají kapacitu na to dopravit své děti někam dál do školy. Protože jen dvě zastávky to často nebudou. Musejí pracovat, takže možná raději nechají děti místo školy doma nebo v péči starších sourozenců. A budou předstírat, že se děti učí na dálku přes internet z Ukrajiny. Co z takových polovzdělaných či nevzdělaných dětí nezačleněných do společnosti vyroste? Buď zůstanou na sociálních dávkách, nebo budou krást. Dost těžko jim to pak bude moci někdo vyčítat.
Řešením jsou investice do dětí
Ano, místa na základních školách, zejména v některých oblastech, jsou skutečně problém. Skutečně je také někde na základních školách vyšší počet cizinců. Nejvíce je jich v Praze. Na veřejných základních školách, tedy těch zřizovaných obcemi, je tu zhruba 110 000 tisíc žáků. Z nich je přibližně osm tisíc z Ukrajiny a cizinců je z nich celkově okolo 17 tisíc. Ostatně cizinců tu bývalo okolo 20 procent ze všech žáků celá léta. Mimochodem, když je obvykle v jedné třídě 25 žáků, vychází to zhruba tak, že jsou v ní v průměru dva až čtyři cizinci.
Nejde tedy o nijak rozsáhlý a překvapivý problém. Problém je v tom, že již před ukrajinskou uprchlickou vlnou byly školy v určitých částech republiky přecpané. Je třeba je rozšířit. Jenže některé obce, města ani stát nereagují s předstihem na to, kolik se narodilo, případně přistěhovalo dětí, a školství zanedbávají.
Diskriminace romských dětí ve vzdělávání je stále palčivý problém. Přiznává to už i ombudsman Křeček |
Příchod ukrajinských uprchlíků jen tenhle problém ještě víc nasvítil. Reagovat na něj samozřejmě není jednoduché, ale jde to. Investicemi do vzdělání, investicemi do dětí. Ne snahou cizince diskriminovat a ještě vytvořit pro naše děti prostředí, kde budou potenciálně operovat naší politikou vytvořené gangy nevzdělaných cizinců.
Je symptomatické, že nápad na vytvoření takhle černé budoucnosti vzešel od liberálně-konzervativní ODS, a že se proti němu kromě hnutí STAN nepostavila žádná politická strana. Zřejmě proto, že to teď může přitáhnout voliče vyznávající heslo „Čechy Čechům“ a že na budoucnosti ukrajinských ani českých dětí tu skoro nikomu z politiků nezáleží.
