Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Názory

Vztah Čechů ke covidu je žánrem sci-fi skoro nepolíbený. Totéž si vláda dovolit nemůže

Prezident Miloš Zeman jmenoval na zámku v Lánech šéfa ODS Petra Fialu předsedou vlády. (28. listopadu 2021) foto: ČTK

Názor
Jmenování Petra Fialy předsedou vlády nesporně vstoupí do historie a záběry z této události mají velkou šanci na reprodukci v učebnicích dějepisu.
  10:31

Prezident na vozíčku umístěný v průhledném, leč utěsněném plexisklovém boxu, kam ho dováží a pak z něj zase odváží osoba zahalená v neprodyšném anticovidovém úboru, nastupující premiér podepisující dezinfikovanou jmenovací listinu a komunikující s hlavou státu pomocí mikrofonů – celá scéna jako by vypadla z nějakého sci-fi filmu. Jde ovšem o holou realitu.

Prezident Miloš Zeman jmenoval na zámku v Lánech šéfa ODS Petra Fialu předsedou...
Prezident Miloš Zeman jmenoval na zámku v Lánech šéfa ODS Petra Fialu předsedou...

Ostatně, výrok „je to jako z nějaké sci-fi“ ve smyslu něčeho nereálného nebo fantazijního takzvaným vědeckofantastickým dílům křivdí. Určitě křivdí dobré sci-fi, jež je v moderní přetechnizované civilizaci naopak jedním z nejrealističtějších uměleckých žánrů. I co se týče pandemií.

Kdo nevěří, ať si pustí třeba film Nákaza režiséra Stevena Soderbergha z roku 2011, 12 opic Terryho Gilliama z roku 1995 nebo Kmen Andromeda, který Robert Wise natočil v roce 1971. Anebo Paniku v ulicích, noirovou krimi Elii Kazana z roku 1950, kde můžeme mimo jiné zhlédnout i velmi realistické zachycení trasování při boji s nebezpečným plicním morem.

Ze sledování zde zmíněných i řady dalších podobných děl lze též odvodit docela prostý praktický návod, jak se chovat, propukne-li pandemie: omezit sociální kontakty, udržovat rozestupy, mýt si alespoň ruce a objeví-li se vakcína, poděkovat Bohu, vědě či radši oběma a pak už co nejrychleji, co dech přes respirátor dovolí, pelášit k nejbližšímu vakcinačnímu středisku a nechat se očkovat.

Politická laxnost, až zbabělost

Bohužel, z perspektivy náročnějšího filmového diváka, který hledá nejen zábavu, ale i poučení, je vztah české společnosti ke covidu žánrem sci-fi skoro nepolíbený. A odpor k restriktivním opatřením a u nemalé části veřejnosti též k očkování citlivě vnímají seismografy všech domácích politiků.

Jak šel čas se ‚Zemanovým akváriem‘? Interiér výklenku se prezidentovi neustále vylepšuje

Mimořádně citlivě, poněvadž ani v době po volbách, kdy se otevírá docela úzké okno příležitosti k zavedení něčeho nepopulárního, leč potřebného, končící i začínající vláda stále spíše přešlapují a opakují mantry z volebních plakátů. Pozorovatel si pak snadno odnese dojem, že Andrej Babiš takticky manévruje, aby si aktuální vlnu pandemie už převážně „vyžral“ Petr Fiala, zatímco předseda ODS podobně doufá, že pořád ještě padne na bedra jeho předchůdce v úřadu.

I myší díra je pro virus hodně velká, ovšem u nás mu politická laxnost či rovnou zbabělost otevírá přímo dálnici. Následky mohou být, a už vlastně jsou, katastrofální, a pokud se nenaplní nejčernější scénáře, tak spíše s přispěním přírodních zákonů nebo bohyně Štěstěny, například díky skutečnosti, že nová mutace omikron je prý sice nakažlivější, ale i s mírnějším průběhem onemocnění.

Ideální by pochopitelně byl koordinovaný postup staré i rodící se vlády. Lze proto kvitovat společný apel Andreje Babiše a Petra Fialy k očkování třetí dávkou, byť převážně řeší až případnou další vlnu, nikoliv tu aktuální.

Nová vláda se každopádně formuje ve stínu covidu, což jí pochopitelně moc neprospívá. O potenciálních ministrech se více diskutuje pouze v případě, pokud sami mají nějaký zásadní problém (již předem rezignovavší Věslav Michalik ze STAN), nebo když s nimi pravděpodobně má velký problém pan prezident (pirát Jan Lipavský). Chabá mediální či společenská „propírka“ na vstupu ovšem zvyšuje pravděpodobnost, že se v budoucnu přece jen objeví nějaká ta špína nebo prostě praktická slabina – chabá schopnost k řízení ministerstva, v oslovování veřejnosti a podobně.

Zdánlivě zbytečné hovory

Až nepochopitelně malou pozornost vzbuzuje rozdělení některých resortů mezi pětikoaliční strany. Samozřejmě, uspokojit zájmy a ambice pěti partají vyžaduje značné kompromisy a též přidání několika židlí ke stolu v podobě vládních postů bez portfeje. Ovšem minimálně klausovské pozdvižení obočí by mělo vyvolat třeba to, že ministerstvo zahraničí nepatří nikomu z koalice Spolu, jež právě zahraniční politiku a důležitost pokračování prozápadní orientace České republiky kladla v kampani na jedno z prvních míst. Proč zrovna ono tak nějak „vyzbylo“ na Piráty?

Zeman se ptal Hubáčkové na Green Deal. Ta odmítla kanál Dunaj - Odra - Labe, podpořila jádro

Navíc na stranu, která na daný post snad ani nemůže nabídnout někoho, kvůli němuž by prezident Zeman nenadskočil na svém invalidním vozíku? A proč třeba zrovna Piráti vyválčili ministerstvo pro místní rozvoj (s narychlo přifařenou digitalizací), jež by přece mělo ideálně sedět STAN?

Prezidentské „vitrinální“ hovory v Lánech se sice mohou jevit jako zbytečné zdržování, leč zároveň možná nabízejí inspirativní návod, jak zachovat chod firem i úřadů v době virového útoku, a vyhnout se tak přísnému lockdownu. Nová vláda může být každopádně úspěšná jen tehdy, když pochopí, že se musíme naučit žít ani ne snad přímo s virem, ale v realitě sci-fi. I kvůli energetické krizi nebo dopadům klimatických změn. Staré přístupy nestačí, je třeba hledat nové a nebát se experimentování.

Autor: