Zato pravici teď voliči vystaví vysvědčení za vládnutí, které trvalo – s přestávkou úřednického kabinetu – od roku 2006. ODS a TOP 09 by mohly přijít až o milion hlasů. Do jejich koláče se pořádně zakousl Andrej Babiš (podle analýzy Jana Herzmanna 131 tisíc voličů od topky a 92 tisíc od ODS).
Převzetím amerických poradců PSB Babiš signalizuje, kdo tu přebírá štafetu nejdražších kampaní – ovšem s tím rozdílem, že Tvrdík měl přece jen finanční strop. Babiš si díky svým prostředkům a konstelaci panující v médiích zajistil, že je vnímán veřejností tak, jak on chce, a ne tak, jak by ho líčili jiní. Jeho negace politiky zabírá.
Jenže to zní, jako by byl nějaký pytlák, který se zmocnil hlasů, jež podle práva náležejí standardním pravicovým stranám.
Babiš jim sděluje novinku: žádné propachtované hlasy neexistují. Hlavním důvodem, proč o ně vládní strany přišly, není zvyšování daní, což vadí ideovým puristům a boháčům. Je to neustálé vzájemné okopávání v koalici, jež vedlo ke ztrátě autority. Miroslava Kalouska může hřát informace, že on přebere ODS 114 tisíc hlasů, ona jemu nic. Jeho projekt hegemona pravice se zdárně vyvíjí. Že je to za cenu decimace celé pravice, to už je detail.
