Holá pravda je, že výše důchodů se stanovuje politicky, na základě úvahy, co lidi čekají, co snesou a na co máme, a vyměřovací formulky se tomu přizpůsobí.
Soud se ale pohybuje v paralelním světě sociálních práv, vybaveném Listinou práv a svobod, Evropským zákoníkem sociálního zabezpečení, Úmluvou Mezinárodní organizace práce atd. Jsou to právanepráva – nemají bezpodmínečnou povahu, lze se jich domáhat pouze v mezích zákonů, a ty musí přihlížet k veřejným hodnotám.
Čtěte více |
Nerovný přístup k nim je možný, ale nesmí být projevem libovůle. Jaké hodnoty? Co je nelibovolné? To je výzva pro sofisty. A výsledkem je nález, kterým končí veškerá demokratická diskuse.
Jsme vychováváni v pocitu, že čím víc práv máme, tím je náš život kvalitnější a zajištěnější. Ve skutečnosti je v lecčems naopak nahodilejší a vytváří neřešitelné situace.
