Je to jen americký úlet, názorový posun v zemi, jejíž zkušenost je do Evropy a k nám obtížně přenosná? Není. Před rokem byla zveřejněna studie Mládež v Německu, která konstatovala totéž. Kdyby hlasovala jen generace Z, volby by vyhrála AfD. A všechny následné volby, jež se v Německu konaly (v červnu evropské, v září zemské v Sasku a Durynsku, v únoru spolkové), potvrdily, že studie se trefila.
Volby v Německu nerozhodli staří „dezoláti“ či ztroskotanci. Proč mladí voliči podporují AfD či ANO |
Patří do téhož trendu i posilování třeba Motoristů sobě? Stoprocentně to říci nelze. Nemáme po ruce aktuální průzkumy, analýzy či studie sociologů, které by to doložily „tvrdými čísly“. Které by prozkoumaly českou mládež, českou generaci Z, české prvovoliče takto podrobně. Ale můžeme se domnívat, ba dokonce odhadnout pracovní hypotézu, že u nás to v zásadě moc jiné nebude.
Tudíž se můžeme připravovat na otázky, které s tím souvisí. Proč se mladí voliči odvracejí od politického středu, na který establishment tak rád přísahá? Od liberální demokracie, vydávané za svatý grál politiky? Máme příčiny hledat v cizích (rozuměj ruských) vlivech, ba vlivových operacích? V šíření dezinformací? V přesvědčivosti populistů?
To jsou již klasické příčiny, na které se neblahé trendy v chování voličů svádějí. Vláda je bere vážně. Natolik vážně, že zřídila úřad vládního komunikátora, plukovníka Otakara Foltýna.
Ale užitečnější bývá rozhlédnout se šířeji po celé společnosti. Pátrat po tom, co mládež, která osobně nezažila ani komunismus, ani okupaci sovětskou armádou, ani „sametovou revoluci“, ani ideové zápasy po ní (síly komunistické versus antikomunistické, síly transformační versus protitransformační, síly prozápadní versus protizápadní), vede k tomu, aby hledala netypické politické strany svého srdce.
Jedni měli Vietnam, druzí wokismus
Nedobereme se jedné, natož jednoznačné odpovědi. Ale jistě má smysl odpovědi hledat. Abe Greenwald, redaktor newsletteru Commentary, píše: „Od výbuchu wokismu po smrti George Floyda před pěti lety jsem očekával reakci, která by vypadala jako pravicová šedesátá léta: vzpouru kontrakultury a mladých, nyní pravicově smýšlejících. Údaje z yaleského průzkumu ukazují, že to možná přichází právě teď.“
Má na mysli historické kyvadlo. A čím ostřeji se kyvadlo vychýlí doleva (jako v posledních letech v USA), tím rázněji pak zamíří doprava. Když se z neškodného osobního zájmena snadno stával přestupek (oslovíte-li „on“ někoho, kdo si sám zvolil „ono“), když to, co jste se učili v biologii, vzápětí vyvracela genderová studia, když jste museli přehodnocovat zažité pocity úspěchu, selhání, štěstí, bezpečí i sebe sama, když se vymahači bdělosti (wokismu) dopouštěli vůči mladým stejných přešlapů, na jaké si stěžovala generace hippies, nemohlo to dopadnout jinak.
Mladí „dezoláti“. Odkud čerpá rezervoár protiliberální opozice? |
Pokud jste v této situaci stále vytočenějším mladým člověkem, reagujete tak, že se z vás stane protiwokovský populista, jenž si myslí, že Amerika je zkorumpovaná válečná mašinerie. Jste tak chtě nechtě v situaci, v jaké byli v šedesátých letech hippies. I ti za války ve Vietnamu věřili, že Amerika je zkorumpovaná válečná mašinerie. I jejich kontrakultura byla protiamerická. V tomto smyslu jsou dnešní mladí Američané často pravicovými hipíky.
Chcete naštvat rodiče? Fanděte Motoristům
Odráží se něco z toho na českých poměrech? Takto tvrdě asi ne. Ostatně u nás se nikdy plně neprosadilo tvrdé wokovství amerického stylu. Ale může se tu odrážet spíše to, co je známo z Německa.
Loňská studie Mládež v Německu ukázala, jak se mění pořadí priorit i hrozeb pro generaci Z, pro prvovoliče. Doložila, že hrozbou č. 1 už není klima (to u mladých kleslo někam hluboko). Že největší obavy u mladých budí inflace, válka, nedostupné bydlení a štěpení společnosti. Že voličsky se odklánějí hlavně od Zelených, ale i od tradičních velkých stran a přiklánějí se k AfD (i kdyby to bylo jen z protestu).
Proč mladí volí Levici a AfD. Německé volby ukázaly sílící odpor k „mocenskému kartelu“ |
Tomu u nás rozumí asi každý, mladí nejvíce. Ne snad, že by podléhali rusofilii, iluzi o Rusku a jeho hodnotách, ne že by fandili Putinovi, ale ruskou hrozbu – možnost přímého ohrožení českého území i sebe samých – neberou za nejsilnější prioritu. Alespoň ta část generace Z, která se víc obává o bydlení, inflaci a podobné věci. Která si je spojuje s vládou, tudíž necítí důvod k loajalitě vůči ní.
To už možná raději provokuje rodiče tím, že fandí Motoristům sobě. Snad je i sám považuje za pravicové frajery, ba hipíky. Nebo fandí i těm, kteří bývají označováni za „ruské šváby“ či „svině“. Ale jak bylo řečeno výše. Podloženo čísly ze studií či průzkumů, tak jako v Německu či USA, to zatím nemáme.
Rozdělené mládí. Studentské volby ukazují, že generace nejmladších voličů není jednolitá skupina |
Ale jako myšlenkové cvičení můžeme už teď uvažovat třeba takto. Vyhlásí-li establishment něco jako „doktrínu neomylnosti liberální demokracie ve věcech víry“, liberální demokracii tím nezachrání, příliš mladých nezíská a „dezoláty“ naopak posílí.
