Na publikované informace se musíme dívat s dávkou opatrnosti. To, co se oficiálně sděluje médiím, prochází filtrem ukrajinských a jihokorejských tajných služeb. Ty sice nemusí lhát. Alespoň tak okatě, aby se to dalo rychle odhalit. Ale sdělují-li tajné služby nějakou informaci veřejně, nemotivuje je boj za svobodu slova, ale nějaký cíl. Sdělují informace takové, jaké sděleny být mají. Samozřejmě i u nás.
Korejci jako důkaz ruské slabosti?
Takže. Jsou to skutečně Severokorejci? Ještě v sobotu agentury psaly o „mužích s asijskými rysy ve tváři“. Což může být leckdo, i občan Ruské federace, řekněme Burjat. Svého času se mezi záhadology vedl spor, kdo byli vojáci s asijskými rysy, kteří na přelomu dubna a května 1945 bojovali v obklíčeném Berlíně. Že by Tibeťané, přilákaní nacisty, jejich zájmem o Tibet a okultismus? (Známe to ze Spalovače mrtvol.) Nebo Burjati z Rudé armády?
„Pokud je tu Putin, je tu Rusko.“ Čtvrt století Vladimira Putina, válek a naděje pro Rusy |
Na Ukrajině je už od neděle jasno. Jihokorejská tajná služba NIS potvrdila, že dotyční zajatci jsou Severokorejci. Jinými slovy, jde o první severokorejské vojáky zajaté od roku 1953. Týž večer to potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když vyslovil oficiální nabídku na výměnu zajatců.
Zelenskyj navrhuje výměnu takto. Výměnou za ukrajinské vojáky, držené v zajetí v Rusku, by Ukrajina vydala zajaté Severokorejce přímo vůdci Kim Čong-unovi. Proč vlastně? Ukrajina chce dát propuštěným severokorejským vojákům příležitost, aby „šířili pravdu o této válce v korejštině“. Poté Zelenskyj dodal, že pro Severokorejce, kteří se nechtějí vrátit do KLDR, jsou i jiné možnosti. Měl zřejmě na mysli azyl na Západě nebo odchod do Jižní Koreje.
Jasně, Zelenskyj především chce na příkladu Severokorejců doložit, že Rusku docházejí síly, respektive bojeschopní muži. Že proto se Putin „neobejde bez pomoci Pchjongjangu“. Ale myslí to s tou výměnou zajatců vážně?
Sofiina volba v KLDR
Být zajatým Severokorejcem je snad nejhorší možná role v této válce. Je-li zajat Ukrajinec či Rus, stále má jistou šanci, že bude vyměněn a pak uvítán doma. Jenže pro Severokorejce není taková varianta šancí, ale spíše hrozbou.
Chci žít tady, prosí zajatý Severokorejec. Doma mu hrozí mučení, zajímá se i Soul |
Jak bylo řečeno výše, poslední konkrétní informace o severokorejských válečných zajatcích a jejich osudech pocházejí z roku 1953. Když byli po podpisu příměří repatriováni zajatci všech zemí bojujících v Koreji, i Severokorejci se těšili domů. Ale tam se s nimi zacházelo spíš jako se zrádci. Ostatně to téma v sovětských poměrech – nakládání s těmi, kteří se vzdali nepříteli – popsal i Solženicyn. Je známo, proč byla Vlasovova armáda složena ze zajatců i jak se s nimi po válce zacházelo. Že by to snad bylo v dnešní KLDR jinak?
Pro severokorejské zajatce se rýsuje dilema. Cosi jako Sofiina volba. Buď se v rámci výměny, bude-li dohodnuta, vrátit domů, ale tam na ně může čekat pobyt v lágru pro zrádce. Nebo se rozhodnout pro cestu do Jižní Koreje (či pro azyl na Západě), ale pak může čekat hrozba lágru pro zrádce jejich příbuzné doma v KLDR.
Raději sebevražda než zajetí. Počet zabitých Severokorejců roste, Kreml mlčí |
Jisté náznaky uvažování skýtají agenturní zprávy z posledních dnů. „Poznámky nalezené u mrtvých vojáků naznačují, že severokorejské úřady na ně vyvíjely nátlak, aby před hrozícím zajetím spáchali sebevraždu,“ řekl jihokorejský poslanec I Son-kwon. Zní to věrohodně, ale… Psal by si něco takového severokorejský voják do notýsku, který si může přečíst i někdo jiný? Agentura Jongjap zase – s odvoláním na jihokorejskou tajnou službu NIS – uvedla, že zajatí severokorejští vojáci neprojevili zájem dostat se do Jižní Koreje. Také to zní věrohodně, ale… I kdyby takový zájem skutečně měli, ventilovali by ho tak, aby se jejich postoj mohl dostat na veřejnost?
Ať už to dopadne tak či onak, jedno je zřejmé. Dokáže si někdo představit, že Severokorejci budou po propuštění ze zajetí „šířit pravdu o této válce“? Ještě že Zelenskyj neřekl, že by o té pravdě mohli přesvědčit i severokorejskou opozici.
