Založení školky pro postižené nikdo nebránil

Bob Fliedr stačil ve svém krátkém článku vyslovit dosti „nepravd“. Například ačkoliv zákon o církvích říká, že církve své součásti mohou evidovat, B. Fliedr tvrdí, že tak činit musí. Je to jen neznalost češtiny?
Osobně se mne však nejvíce dotklo tvrzení, že mým přičiněním (a též přičiněním bývalého ministra Pavla Dostála) nebylo povoleno založit evangelíkům školku pro postižené děti, což zjevně mělo ukázat na naši nízkou morální úroveň. Mohu jen říci, že nikdo (ani před ani po novele zákona o církvích) nemohl žádné církvi zabránit takovou školku založit, a to i kdyby chtěl, o čemž jsem nikdy ani neuvažovala, natož o to usilovala.
Kdyby si byl B. Fliedr alespoň zkusil ověřit své tvrzení, patrně by zjistil, že mu evangelíci takový případ zásahu do založení školky nemohou doložit. Ve skutečnosti evangelíci navrhli v roce 2005 k evidenci podle zákona o církvích  (tj. k zápisu, na základě kterého se stávají  právnickými osobami a při kterém se jim přiděluje identifikační číslo) dokonce čtyři mateřské školky založené již v roce 2003, které navíc již byly právnickými osobami podle školského zákona a každá z nich již měla přidělené identifikační číslo. Je opravdu podle našich zákonů možné, aby právnická osoba měla dvě identifikační čísla?