Dohadování se o ekonomických důsledcích zvýšení daně na „chlast a kuřivo“ je věštění z křišťálové koule. Tenhle populismus jsme zažili již mnohokrát. Celá 90. léta se na každém rohu červenala herna nebo bordel a na všech stáncích, dětem na očích, se rozvalovaly slečny nevkusných pionýrských pornografických časopisů. Alkohol byl levnější než limonáda a tak nás, světe, div se, o dekádu později překvapilo, kolik mladistvých denně pije a kouří. Ve spotřebě marihuany jsme se taky vyšplhali na špici, protože jsme tolerantní nebo lhostejní, což považujeme za přednost. K tomu se ještě přidalo vzývání volné ruky trhu, který si s tím měl poradit sám.
PETRÁČEK: Chlastá a kouří? Ne, naše mládež přijímá západoevropský styl života |
O další dekádu později jsme si už mohli spočítat vzniklé škody. Probudili jsme se. Herny téměř zmizely, nebo spadly někam do kyberprostoru, kam patří a kde si ostatně může kdokoli sehnat cokoli. Nejde o to, že to „jako“ není na očích, i když to je z výchovných důvodů taky správně, ale že to stojí značnou námahu a úsilí a pokušení není na dosah ruky. Tak to prostě má být.
Lidi se nezačnou chovat ctnostně, když jim nasypeme do života zákazy a znásobíme zákony, to si snad nikdo nemyslí. Ale za určitou legraci si prostě zaplatí o něco víc. Tvrdý alkohol ostatně není tak tvrdý oříšek, aby se nedal rozlousknout.
Jak dlouho bude ještě metanol zabíjet? |
Byli jsme zděšení, když před sedmi roky metanolová aféra s pančovaným alkoholem způsobila smrt 48 lidí a otrávila přes stovku dalších. Pražádné zděšení ale nevyvolal fakt, i když byl nabíledni, že je tady tolik lidí, kteří si „panáky“ denně kupují. Nestačí pivo ani víno, musí to být tvrdší, účinek rychlejší. Celá aféra měla rozvinout celospolečenskou diskusi o stavu alkoholismu v naší demokracii. Proč lidé tolik pijí, co jim „chlast“ nahrazuje, co jim řeší, od čeho je odclání.
Možná patří k naší části světa, Rusko jde příkladem, že se pije až do bezvědomí. Že se opilí lidé potácejí po ulicích, že naše chodníky, nedávno i schody Karlovy univerzity, pokrývají zvratky z nepřiměřeného pití. Ve všech mediteránních zemích se pije. Víno je součástí stolování jako voda. Málokdy ale narazíte na opilce ležícího na zemi. Alkoholismus společensky degraduje, je opovrženíhodný.
U nás jsme ale tolerantní. Naše cestovky ještě před rokem nabízely cizincům, zvláště partičkám mužů „loučících se svobodou“, aby si vyjely zařádit do města, kde je dobré pivo a alkohol za babku, než spadnou pod čepec. Nádavkem byly k mání i levné „holky“. Přestože se proti „pivním trakařům“ Pražané ohradili, nějakým švindlem se letos v létě zase vrátily do Starého Města. Asi opravdu chceme být stokou Evropy v těch nejkrásnějších kulisách, jaké nám půlka světa závidí.
Vyšší daně na tabák, alkohol a hazard? Roste životní úroveň a jsou dostupnější, vysvětluje vládní návrh Schillerová |
Pokud nechceme, tak si zvedněme ceny tvrdého alkoholu. Nic moc se nestane, budeme jenom o něco méně pít. Právě se ukazuje, že zvýšení daně na vodku zabralo i v Rusku. A peníze, které stát vybere, budeme moct investovat do perspektivnějších radovánek, třeba dostupného bydlení, zatraktivnění a zkvalitnění našeho školství, podpory mladým rodinám, ten seznam by byl zatraceně dlouhý, pane Kalousku, Stanjuro a spol.
