Jenže nyní proti Západu stojí silná Čína, Indie či Írán, které mají vlastní pohled na svět, a pak je tu mnoho takových, kterým se už zajedly západní rady. Ať už jde o africké, asijské či latinskoamerické země, které si chtějí žít podle svého.
Západ s nimi ale potřebuje koexistovat a spolupracovat. Nebo jinak – musí si přesně definovat, kdo je náš opravdový nepřítel, a s ostatními se pokusit vyjít. Pro Evropu je to zcela jistě pohrobek carského imperialismu a komunistického SSSR – Putinovo Rusko, které se snaží rozvrátit stabilitu našeho kontinentu. Pro Američany zase Čína, která se globálně staví proti jejich dominanci.
Pak jsou tady ony nezadané nevěsty, tedy státy, o které se ucházejí velmoci. A zde tkví onen problém Evropy, protože ne vždy zapadají do škatulky demokratických zemí, kde se dodržují lidská práva.
Má se od nich Západ odstřihnout, vnucovat jim svůj pohled na svět, nebo se pokusit vyjít s menším zlem? A dokáže vůbec udržet jednotný postoj po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa? Tady čeká Západ těžké dilema, protože nesmí před ostatními vypadat nekonzistentně. Pravidla musí platit pro všechny, ne jen pro někoho.
Jedním z takových testů je Sýrie. Po pádu diktátora Bašára Asada se moci chopili islamisté v čele s Abú Muhammadem Džuláním, které podporuje Turecko. „Sultán“ Erdogan si tam vytváří vlastní zónu vlivu a hodlá definitivně potlačit Kurdy, jak ty v Sýrii, tak ty v Turecku.
Náš spojenec terorista?
Není tedy náš spojenec v NATO také trochu terorista? A zajímají ho lidská práva? Bez něj se však Západ neobejde. Mimochodem: současný šéf Sýrie se dřív paktoval s al-Káidou i Islámským státem, tedy s teroristy. Teď se snaží Západ přesvědčit, že se změnil, že usiluje o koexistenci různých náboženských skupin a že nebude potlačovat jejich práva. Opravdu se mu ta otočka dá věřit? Nevznikne jen jiný Tálibán? S lidštější tváří?
Spojené státy se rozhodly, že to s Džuláním zkusí. Zrušili odměnu 10 milionů dolarů na jeho hlavu, i když jeho hnutí Haját Tahrír aš-Šám stále považují za teroristické. Je tohle ten test, kam USA potažmo Západ ustoupí kvůli svým zájmům? Už teď se spolupracuje se Saúdy či Katarem, kde se lidská práva moc neřeší. Ale jejich ropu a plyn potřebujeme...
Mír v tomhle roce. Nejistou budoucnost má kromě Ukrajiny i celá EU i Blízký východ |
A jak přistoupit k izraelské akci v Gaze? Počty mrtvých civilistů se zvyšují a řešení je v nedohlednu. I tady část západních zemí logicky přivírá oči, protože Izrael se brání teroristům a hodnotově se nám podobá. Ale co když obsadí další část palestinského Západního břehu? Vždyť už rozšířil perimetr v syrských Golanských výšinách.
Pro Západ je jistě lepší, když v oblasti vládne Tel Aviv než zkorumpovaní teroristé s kalašnikovy. Jenže neodpírá tím část Západu, která Izrael podporuje, Palestincům jejich práva? Co kdyby Čína obsadila kus Mongolska? Možná by bylo nejlepší, kdyby Západ začal být realističtější a jasně si definoval, přes co nejede v otázce lidských práv vlak. A stanovil si klíčové zájmy, při kterých dokáže hodně přimhouřit oči.
Stačí se podívat na OSN, která měla být po roce 1945 hlavním ochráncem lidských práv. Dnes je totiž k smíchu. V její Radě pro lidská práva zasedají státy, jimž vládnou nedemokratičtí vůdci, jako je třeba Kuba.
