Na Plzeň je teď celkem zaostřeno jako na město zločinu a místo, kde se lidé necítí bezpečně. Tak úplně spravedlivé to není. Ten dojem přiživila údajná střelba na univerzitě, která ničím specificky plzeňským není a má v sobě všechny rysy nahodilosti. Stejně jako nedávná vražda uvnitř plzeňské rodiny, kde zabíjel psychicky nemocný muž, nebo případ lékaře, který ubil sekerou jednu ženu a druhou brutálně znásilnil a vraždu nedokonal. Jsou to věci, kterým nezabrání ani prevence, ani policajt na každém rohu, a nemělo by se jich v debatě o bezpečnosti zneužívat.
Fakultu v Plzni vyděsil ohlášený střelec. Policie školu vyklidila, nikoho nenašla |
Policie tvrdí, že podle statistik není situace v Plzni nijak výjimečná ani ve srovnání se zbytkem země, ani ve srovnání s předchozími lety. Takhle to prostě je. Stojí za to připomenout, že se tu nikdo opravdu nebojí vyjít z domu, že lidi chodí i večer do hospod, za kulturou i sportem, že Plzeň není město, na kterém sedí černý mrak. Ale už dávno se pracuje s termínem pocit bezpečí, což je trochu jiná kategorie – a v tomhle ohledu na tom opravdu dobře není.
Město má dva dlouhodobé problémy týkající se pocitu bezpečí. Méně specifické pro region je bezdomovectví a drogová scéna, s čímž se potýkají i jinde. V komunitě bezdomovců se za poslední roky odehrály dost ohavné vraždy, ale jejich půtky v naprosté většině neznamenají ohrožení pro veřejnost. Jenže působí nevyzpytatelně a budí pocit ohrožení už jen tím, jak se koncentrují na frekventovaných místech. A bez debat je nepořádek, který za sebou zanechávají.
Vyloučení, nebo jiný trest. O studentech stíhaných za poplach rozhodne děkan |
Druhý, mnohem typičtější a dlouhodobější problém Plzně a okolí je obrovská skupina zahraničních dělníků. V Plzeňském kraji se 610 tisíci obyvatel je téměř 80 tisíc cizinců, polovina z nich přímo v Plzni. Tohle se prostě nemělo stát. Tak obrovský podíl zahraničních dělníků je důsledek bezbřehé státní podpory montoven a tolerance metod pracovních agentur.
Pravda je, že bez cizinců už dnes člověk téměř nepostaví nebo neopraví barák. Tvoří daně, výrazně třeba zvýšili tržby plzeňské MHD a opravdu problémových bude jen zlomek. Jenže jejich bitky na ubytovnách a v okolí nočních podniků jsou na denním pořádku a své by mohli odvyprávět policisté nebo zdravotníci na urgentech.
Střelba a Alláhu Akbar, zaznělo na lince. Policie odkryla detaily zásahu |
Píšeme o tom dlouhá léta. Všichni politici vždycky říkali, že je s tím třeba něco dělat, nebo rovnou, že s tím zatočí. Nezatočili, to se ví. S cizinci to půjde těžko. Nejde až tak o válečnou migraci. Továrny je chtějí a jejich hlas je zákon. Co se bezdomovectví týče, je to mimo jiné daň za svobodu a realita po celém světě, problémy spojené s užíváním drog jakbysmet. I když – proč spousty nezaplacených pokut za přestupky nevedou do vězení, stejně jako třeba nezaplacené daně, ví čert.
Voláme po dodržování lidských práv a mezitím trpí ta občanská. V Plzni i jinde |
Ale pro pocit bezpečí je třeba hlavně vidět na ulici policajta nebo strážníka, ideálně trochu přičinlivého a odvážného. Ve středu stál u univerzity za policejní páskou menší ramenatý chlapík. Říkal, že normálně by byl se zásahovkou vevnitř. Evidentně mu ten adrenalin chyběl. Ale nedávno vrátil průkaz. Proč? Prachy, povídá. Po letech služby třicet tisíc měsíčně, rodinu z toho neuživím. V Plzni chybí do plného stavu desítky strážníků, v kraji stovky policistů. A asi se to nezmění.
