Leží na Lužnici a ještě ve čtvrtek ráno tam průtok dosahoval stupně „extrémní ohrožení“. Voda se blížila k hraně protipovodňových bariér, ale nepřelila je. Nebylo nutné přikročit k evakuaci. Proč? Do značné míry proto, že Frahelž leží pod největším českým (a zřejmě i evropským) rybníkem Rožmberk.
Ve Veselí si oddechli, kvůli rozvodněné Lužnici už evakuace nebude nutná |
Povodně nezastaví, ale sníží škody
Rožmberk slouží jako velkolepá retenční kapacita. A slouží tak už 440 let. To je postřeh, který by neměl zapadnout. Nyní probíhá intenzivní i emoční debata o tom, co zavinilo ničivé důsledky povodní na Krnovsku a Opavsku. Předešla by jim přehrada Nové Heřminovy, kdyby stála? Nebo by ten účel lépe a levněji splnily poldery, kdyby tam byly vybudovány? O tom si můžete přečíst třeba na webové diskusi pod článkem Martina Zvěřiny.
Stojí proti sobě různé postřehy a názory. Třeba ten, že přehrada by byla účinnější, neboť ta – na rozdíl od polderů – může průtok regulovat. Proti tomu stojí názor, že regulovat lze i přítok vody do polderů, respektive odtok z nich. Nebo že nádrže (ať přehrady nebo poldery) fungují v principu stejně. Na čas zadrží příval vody, tím zploští povodňovou vlnu, sníží velikost kulminačního průtoku a tím i škody, které povodeň způsobí.
Při vší úctě k těm názorům a postřehům jde v případě Krnovska a Opavska jen o spekulace, byť odborně podložené. Nestojí tam ani přehrada, ani poldery, aby z nynější povodně poskytly data k ověření. Ale tím zajímavější je pohled na rybník Rožmberk a jeho skutečnou, nespekulativní roli při povodních – této i předchozích.
Bojujeme o přehradu, nebo o životy? Spor mezi aktivisty a ministrem zemědělství je absurdní |
Zadržel 70 milionů kubíků
Jistě, to srovnávání je do jisté míry demagogické v tom, že na Třeboňsku je velmi plochá krajina, která stavbu přehrad neumožňuje. Takže tam otázka nestojí: přehrady, nebo poldery? Nicméně Rožmberk už 440 let úspěšně funguje coby jakýsi „mokrý polder“ (chcete-li jako „přírodě blízká přehrada“).
Zafungoval dobře při povodni v srpnu 2002. Tehdy se říkalo, že zachytil – myšleno samotný rybník plus rozlivové oblasti plus mokřady nad ním – více vody než přehrady na Vltavě. To bylo možná trochu přehnané, ale jisté je toto: Rožmberk přispěl k tomu, že škody v povodí Lužnice byly menší, než kdyby neexistoval.
Prostě rybník, který má rozlohu 647 hektarů a kapacitu 6,2 milionu kubických metrů, se rozlil do plochy 2300 hektarů a zadržel až 70 milionů kubíků vody. V principu totéž se opakovalo letos, ač v úterý bezpečnostní přeliv u Rožmberku přetekl. Ano, přetekl, ale i tak ten ohromný rybník povodňovou vlnu zploštil. Výsledek? V roce 2002 ani letos nebyly nakonec nutné evakuace.
Rybník Rožmberk skýtá jisté poučení. Máme-li k dispozici přírodě blízkou technologii starou i 440 let, tak je-li udržována, velmi dobře poslouží i dnes – v podstatě jako polder.
