Když Bohumínem teklo víc vody než Hamburkem. Jak si představit energii, která se prohnala naší krajinou

  17:30
Povodně mají dopady i na jazyk. Média opakují emoční výrazy neštěstí, katastrofa či tragédie. Potíž je v tom, že se mísí různé roviny. To, co může být v osobní rovině tragédií (třeba ztráta domova postaveného vlastníma rukama), je v rovině čísel jen kamínek do bilance. Lze najít nějaký společný jmenovatel? Zkusme to jako při výuce ve škole.
Zaplavené město Litovel na Olomoucku. (16. září 2024)

Zaplavené město Litovel na Olomoucku. (16. září 2024) | foto: Filip Fojtík, MAFRA

Milí žáci, víte, že řeka Odra v Bohumíně kulminovala průtokem 1310 kubických metrů vody za sekundu, zatímco průměrný průtok tam činí 41 kubíků? Tušíte, jaká je to masa vody, jakou energii přináší a jak se vymyká běžným poměrům? Pro srovnání, průměrný průtok Labe v Hamburku, nad ústím do Severního moře, činí 860 kubíků vody za sekundu. A to je úsek, na který se dostávají i námořní lodě.

U nás je horní tok Odry jen malou řekou. Kdysi se zvažovalo její usplavnění do Bohumína, ba do Ostravy (pomocí kanálů a zdymadel), ale pak z toho sešlo. V praxi je to voda spíše pro jachty. Však také domovským přístavem Richarda Konkolského, našeho nejslavnějšího jachtaře, byl právě Bohumín.

Pokud byl tedy nyní v Bohumíně průtok větší, než jaký bývá v ústí Labe, Loiry, Visly či Donu, pokud se blížil průtoku největší italské řeky Pádu, je to situace, která se vymyká běžné zkušenosti. Situace, která nemůže nezanechat ničivé následky. Podobně jako v červenci 1997, kdy Odrou v Bohumíně teklo rekordních 2160 kubíků vody za sekundu.

Letošek není extrém

Totéž – v menší míře – platí pro řeku Moravu. V Kroměříži činil v pondělí průtok 560 kubíků za sekundu. To je na úrovni velké východoevropské řeky Němen v ústí do Baltu. Je to víc, než činí průměrné průtoky v ústí velkých řek typu Maasy, Dněstru či Kubáně.

A to – při vší úctě k povodněmi postiženým lidem ve Slezsku, na Moravě i v Čechách – letošek není úplný extrém. V červnu 2013 teklo Vltavou v Praze 2840 metrů krychlových vody za sekundu místo průměrných 150 kubíků. To už odpovídalo průměrné hodnotě pro Rýn před ústím do Severního moře. Či průměrnému průtoku Nilu v Káhiře, řeky, jež odvodňuje čtvrtinu Afriky. Nebo průměrné hodnotě v Missouri, před jejím ústím do Mississippi.

V Ostravě se protrhla hráz Odry, voda zalila Přívoz. Kraj žádá o pomoc armádu

A to – opět při vší úctě k postiženým povodněmi – byl jen odvar poměrů v srpnu 2002. Tehdy teklo Vltavou v Praze 5300 kubických metrů vody za sekundu (odhadem, neboť na takovou hladinu a masu vody nebyl přepočet průtoku kalibrován). To už byla situace, která se blížila průměrným hodnotám na veletoku Niger. Nebo průměrnému průtoku v řece Niagara.

Milí žáci, chcete si představit Niagarské vodopády? Představte si srpen 2002 v Praze a situaci, že ta masa vody ve Vltavě padá z Nuselského mostu do „jamrtálu“ (Niagarské vodopády jsou ještě o deset metrů vyšší).

Zbourají povodně rozpočet? Kdy to stát ještě ustojí, a v jakém okamžiku bude muset navýšit letošní schodek

Zřejmě si teď řeknete, že toto jsou jen takové hrátky s čísly. Jistěže jsou. Ale v době, kdy se říká, že školy nemají žáky učit fakta, ale komunikaci, mohou mít i takové hrátky smysl. Aby si žáci i dospělí představili míru a energii toho, co se naší krajinou prohnalo. I když můžete mít pocit, že se to se strašením přehánělo, nakonec skutečně přišlo něco, co se vymyká.

Vstoupit do diskuse
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.