Milí žáci, víte, že řeka Odra v Bohumíně kulminovala průtokem 1310 kubických metrů vody za sekundu, zatímco průměrný průtok tam činí 41 kubíků? Tušíte, jaká je to masa vody, jakou energii přináší a jak se vymyká běžným poměrům? Pro srovnání, průměrný průtok Labe v Hamburku, nad ústím do Severního moře, činí 860 kubíků vody za sekundu. A to je úsek, na který se dostávají i námořní lodě.
U nás je horní tok Odry jen malou řekou. Kdysi se zvažovalo její usplavnění do Bohumína, ba do Ostravy (pomocí kanálů a zdymadel), ale pak z toho sešlo. V praxi je to voda spíše pro jachty. Však také domovským přístavem Richarda Konkolského, našeho nejslavnějšího jachtaře, byl právě Bohumín.
Pokud byl tedy nyní v Bohumíně průtok větší, než jaký bývá v ústí Labe, Loiry, Visly či Donu, pokud se blížil průtoku největší italské řeky Pádu, je to situace, která se vymyká běžné zkušenosti. Situace, která nemůže nezanechat ničivé následky. Podobně jako v červenci 1997, kdy Odrou v Bohumíně teklo rekordních 2160 kubíků vody za sekundu.
Letošek není extrém
Totéž – v menší míře – platí pro řeku Moravu. V Kroměříži činil v pondělí průtok 560 kubíků za sekundu. To je na úrovni velké východoevropské řeky Němen v ústí do Baltu. Je to víc, než činí průměrné průtoky v ústí velkých řek typu Maasy, Dněstru či Kubáně.
A to – při vší úctě k povodněmi postiženým lidem ve Slezsku, na Moravě i v Čechách – letošek není úplný extrém. V červnu 2013 teklo Vltavou v Praze 2840 metrů krychlových vody za sekundu místo průměrných 150 kubíků. To už odpovídalo průměrné hodnotě pro Rýn před ústím do Severního moře. Či průměrnému průtoku Nilu v Káhiře, řeky, jež odvodňuje čtvrtinu Afriky. Nebo průměrné hodnotě v Missouri, před jejím ústím do Mississippi.
V Ostravě se protrhla hráz Odry, voda zalila Přívoz. Kraj žádá o pomoc armádu![]() |
A to – opět při vší úctě k postiženým povodněmi – byl jen odvar poměrů v srpnu 2002. Tehdy teklo Vltavou v Praze 5300 kubických metrů vody za sekundu (odhadem, neboť na takovou hladinu a masu vody nebyl přepočet průtoku kalibrován). To už byla situace, která se blížila průměrným hodnotám na veletoku Niger. Nebo průměrnému průtoku v řece Niagara.
Milí žáci, chcete si představit Niagarské vodopády? Představte si srpen 2002 v Praze a situaci, že ta masa vody ve Vltavě padá z Nuselského mostu do „jamrtálu“ (Niagarské vodopády jsou ještě o deset metrů vyšší).
Zbourají povodně rozpočet? Kdy to stát ještě ustojí, a v jakém okamžiku bude muset navýšit letošní schodek |
Zřejmě si teď řeknete, že toto jsou jen takové hrátky s čísly. Jistěže jsou. Ale v době, kdy se říká, že školy nemají žáky učit fakta, ale komunikaci, mohou mít i takové hrátky smysl. Aby si žáci i dospělí představili míru a energii toho, co se naší krajinou prohnalo. I když můžete mít pocit, že se to se strašením přehánělo, nakonec skutečně přišlo něco, co se vymyká.























