Všechno je v hlavě, nebo možná taky ne

Poslední slovo   20:00
Říkalo se kdysi v zemích tak zvaného sovětského bloku, že za vynálezcem žárovky ve skutečnosti není Američan Alva Edison, nýbrž Rus Pavel Jabločkov, který jenom nestihnul patent a podobně že to bylo s telefonem a dalšími přelomovými vynálezy včetně medicínských. No, smáli jsme se. Tuhle mne ale napadlo, že za jedním medicínským přelomem, dokonce poměrně čerstvým, Rusko asi vážně je. Zrušilo covidovou pandemii. Jak? No přece přepadením Ukrajiny.

Radka Kvačková | foto: Lidovky.cz

V minulých týdnech to bylo právě pět let, kdy nás tenhle virus vyděsil a začal systematicky dusit. Jen u nás zabil přes čtyřicet tisíc lidí, přiškrtil ekonomiku, školství, služby a poznamenal psýchu dospívajících. Dneska kdekdo tvrdí, že nejvíc škody zavinili politici, protože a) nenakoupili dost roušek, b) nakoupili moc roušek, c) zavřeli školy a hospody, d) nechali školy zavřené příliš dlouho a pak vnucovali lidem to podezřelé očkování, v čemž jim pomáhali novináři.

Ty novináře jsem si brala trochu osobně. Vždyť nedělali nic jiného, než že sledovali počty mrtvých. Klesaly pomalu. Musím však uznat, že když covid-19 zmizel z titulních stránek, protože ho vystřídala válka na Ukrajině zaviněná ruskou agresí, ztratil zákeřný virus na důležitosti a - jakoby ho to otrávilo - i na vitalitě.

Všechno je totiž v hlavě, vysvětlil by patrně doktor Hnízdil, který moc nevěří na medikamenty. Přítelkyně Mariana na ně svého času taky přestala věřit. Nepomohl jí k tomu přímo doktor Hnízdil, nýbrž kamarádka z vedlejší chalupy na Šumavě. Když byla jednou svědkem, jak Mariana otevírá svůj kufřík plný pilulek a zobe z něj, vyděsila se.

V Rusku řádí tajemný virus. Zesláblí pacienti v horečkách vykašlávají krev

Proč do sebe cpeš ty jedy? ptala se a řekla, že ona sama tyhle věci už dávno nahradila dlouhými procházkami po lese. Mariana procházky moc neprovozovala. Většinou se pohybovala jen v rámci své zahrady a taky malovala. Tenkrát se nicméně vzchopila a fakt si pořídila nordic walking hole a začala s půlhodinkou denně. Pak přidala na hodinku, posléze na dvě.

Efekt přišel asi po měsíci. Nikdy jsem se tak dobře necítila, říká. Kufřík s léky ani neotevřela a těšila se, jak si to na pravidelné kontrole na endokrinologii rozdá s doktorkou, která má na starosti její cukrovku. A skutečně, zdálo se, že krevní test lékařku překvapil.

Co děláte jinak? zeptala se při čtení výsledků. Mariana se pochlubila procházkami, doktorka ji pochválila, jen se ujistila, že při tom pravidelně bere léky… No, ty jsem právě vysadila… Doktorka se zděsila a ukázala pacientce výsledky i s názorným grafem. Byly alarmující, rozuměj hodně špatné. Marianu dost vyděsily. Cukrovku držela dosud zkrátka, teď jakoby se utrhla. Najednou měla pocit, že se až tak skvěle necítí, vlastně se v posledních dnech vůbec necítí moc dobře.

Trvalo dva měsíce, než zlořečené medikamenty pomohly. (Ostatně s covidem asi taky nezafungovala jen ta válka.)

Vstoupit do diskuse (1 příspěvek)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.