Škodu nezjistí, kdo se pojistí. V otázce zbrojení riskuje Babišova vláda velké nepříjemnosti

Komentář   9:00
Vláda Andreje Babiše má s předchozím kabinetem Petra Fialy evidentně jednu věc společnou: ujala se úřadu v době obrovské mezinárodní krize, dnes už skoro všeobecně označované za přelom světového řádu. A navíc za vstupního psychologického naladění, že teď už snad v okolním světě konečně začne být líp.
Premiér Andrej Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček při...

Premiér Andrej Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček při představení hospodářské koncepce Česko: Země pro budoucnost 2.0 | foto: Anna Kristová, MAFRA

Fialova sestava si možná malovala, jak už jen dořeší dozvuky covidu, vyhrne si rukávy a začne jako správná pravice osekávat rozpočtové schodky. Vladimir Putin si ale usmyslel dobýt Ukrajinu a nebe se opět zatáhlo černými mraky.

Válka na Ukrajině se vleče už čtvrtým rokem, avšak ani Donald Trump, do něhož představitelé současné vládní koalice veřejně vkládali velké naděje, mír nezařídil. Kvůli své nepředvídatelné chaotičnosti se sám stal jedním z hlavních globálních problémů, nikoliv řešením alespoň jednoho z nich.

Zůna hájil snížení výdajů na obranu. Bezpečnost se neměří v procentech, řekl

Snad jen na jedno se u něj lze spolehnout: po spojencích v NATO důsledně vyžaduje plnění slíbených výdajů na obranu, které by do roku 2035 měly činit dokonce 5 % HDP, rozdělených na 3,5 % přímých obranných výdajů a na 1,5 % určených na související investice, například v dopravní infrastruktuře.

A Spojené státy nedávno udeřily na Írán. Donald Trump tak rozpoutal konflikt, který může přinést velmi nepříjemné důsledky i pro Evropu, především v podobě nárůstu cen ropy a plynu. Česká vláda zatím spíše hasila bezprostřední dílčí trable, především s leteckou repatriací českých turistů z oblasti Blízkého východu. Ovšem snadno může čelit pokračujícímu americkému tlaku na navýšení vojenských výdajů v kombinaci s hospodářskými potížemi vyvolanými válkou na Blízkém východě.

Trumpovi to vysvětlíme, opáčil Babiš na dotaz k výši výdajů na obranu

Vláda zatím kličkuje a mlží

V předvolební kampani představitelé současných vládních stran kritizovali údajně předražené zbrojní nákupy Fialova kabinetu, nyní Babišova vláda riskuje velké nepříjemnosti s Washingtonem, pokud se bude ve financování obrany stále držet dost při zemi. To zřetelně a veřejně naznačil americký velvyslanec v Praze a nedlouho po něm i jeho kolega Matthew Whitaker, jenž zastupuje Spojené státy při NATO.

Premiér či politici z jeho vlády nebo hnutí zatím kličkují a mlží. Místopředseda ANO Radek Vondráček se například v TV Nova vyjádřil, že Česká republika své závazky dodrží, leč svým vlastním tempem. Slepé utrácení by prý ohrozilo sociální smír a vůbec fungování země, což si prý spojenci nemohou přát. Hezká úvaha, avšak něco podobného řekl už loni španělský premiér a jeho zemi to v očích Donalda Trumpa rozhodně nepomohlo. A poukaz na prioritu sociálního smíru smetl předem ze stolu již počátkem března americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick.

Chceme vedoucí úlohu dobra? TOP 09 navrhuje zakotvit členství v NATO a EU do Ústavy

Pravé piruety předvedl v nedávném rozhovoru pro Novinky ministr obrany Jaromír Zůna. Opatrně připustil růst armádních výdajů v příštích letech, nikoliv letos. Ale o závazku z loňského summitu NATO v Haagu (3,5 + 1,5 % HDP) konstatoval, že dosud nemá oporu v české legislativě. Leč prý se k němu budou hledat cesty.

Vicepremiér Karel Havlíček v uplynulých dnech navštívil Spojené státy s cílem uzavřít velký kontrakt na zkapalněný plyn, ale údajně též dosáhnout jiného rozložení splátek na americké bojové letouny F-35 včetně rozsáhlejšího zapojení domácího průmyslu do realizace celé zakázky. Avšak těžko lze čekat, že si přiveze pochvalu za faktickou stagnaci českého armádního rozpočtu pro tento rok, jež logicky naše partnery vede k pesimismu ohledně případného výrazného navýšení v příštích letech.

Havlíček jednal s Trumpovými ministry. Česko berou jako hlas rozumu, říká

Přitom skoro celý svět usilovně zbrojí, což je prostě holý fakt. Zvlášť u politických sil, které se považují za vlastenecké, je proto s podivem, když i cíl překročit alespoň o něco dvě procenta HDP na obranu relativizují výrazy jako „slepé utrácení“ a podobně. Nehledě na požadavky NATO nebo USA, pokud všichni ostatní zbrojí a my ne, již jen tím ohrožujeme nejen naši bezpečnost, ale výhledově i suverenitu.

Hrozba rozpadu NATO nezmizela

Zvláště když je nutné počítat s řadou nepříjemných, ba katastrofických scénářů včetně faktického rozpadu NATO. Zmíněná hrozba nezmizela s aktuálním utlumením zájmu USA o získání Grónska, což by znamenalo konflikt s Dánskem, členem Severoatlantické aliance.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v pátek v rozhovoru pro deník The Financial Times prohlásila, že se státy Evropské unie musí spojit proti Donaldu Trumpovi, který si přeje EU rozdělit. Vztah EU s USA označila za velmi komplikovaný a svůj postoj opřela též o veřejné koncepce americké národní bezpečnosti a národní obrany, v nichž se evropské vlády mimo jiné obviňují z omezování svobody projevu, jsou prezentovány jako překážka míru na Ukrajině i jako provozovatelky migrační politiky, jež může vést k „vymazání civilizace“.

Slibovat výdaje na obranu přes dvě procenta je teď nereálné, řekla Schillerová

Co s tím? Ano, voliči jsou natěšení na plnění volebních slibů, nicméně v současné situaci může sociální populismus vést k dalekosáhlým negativním důsledkům, z nichž další nabobtnání státního dluhu představuje drobnější obtíž důvěrně známou ze starých dobrých časů.

Ale dobré časy se asi jen tak nevrátí. A kdo ve špatných časech pouze ad hoc kličkuje, snadno si dá gól do vlastní sítě. Současná vláda by se každopádně měla inspirovat sloganem, který pro Vzájemnou pojišťovací banku Slávie vymyslel Jára Cimrman: „Škodu nezjistí, kdo se pojistí.“

Vstoupit do diskuse (6 příspěvků)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.