Uplynulo jen pár dnů a jak píše deník Financial Times, vládní politici Německa a Francie už se stačili pohádat kvůli tomu, na co přesně by se mělo utratit 150 miliard nových půjček (3700 miliard korun) jištěných společným rozpočtem Bruselu. Členské země sice jednomyslně podporují tuto část plánu, jehož cílem je rozvolnění rozpočtových pravidel EU bez postihu za nadměrný schodek, ale neexistuje shoda na tom, jaké zbraně by měly nakoupit a zda mohou pocházet z mimounijních zbrojovek.
Německý kancléř Olaf Scholz, jehož vláda má končit v dubnu, si myslí, že by zbraně mohly dodávat i podniky „podobně smýšlejících států“ jako například Velká Británie, Norsko, Švýcarsko či Turecko. Otázka je, zda Turecko přemýšlí podobně jako Německo, ale vzhledem k milionům Turků žijících u našich západních sousedů Scholz asi nebude daleko od pravdy. Jenže francouzský prezident Emmanuel Macron se domnívá, že je třeba vybudovat silný evropský zbrojní sektor a zbraně kupovat především od něj.
Kdo koho může uzbrojit? Tato soutěž si může vyžádat nečekané oběti |
Bruselští diplomaté podle Financial Times se obávají toho, že tato neshoda v názorech přinese časový skluz v programu, proto nyní usilovně pracují na tom, aby se názorové rozdíly těchto dvou odvěkých evropských rivalů podařilo co nejrychleji odstranit.
Realita, která se hned tak nezmění
O tom, jak vypadala akviziční politika evropských států NATO za posledních pět let, informuje nová studie organizace SIPRI, což je nezávislý mezinárodní institut věnující se mírovému výzkumu konfliktů, kontrole zbrojení a odzbrojení. „Tyto země za zkoumané období více než zdvojnásobily dovoz zbraní a z toho více než dvě třetiny pocházely z USA. Největším importérem zbraní světa v letech 2020 až 2024 byla Ukrajina,“ dodává zpráva SIPRI, jejíž závěry souhlasí se snahami posílit zbrojní průmysl EU jako reakci na zahraniční politiku USA pod vedením nového prezidenta Donalda Trumpa.
EU schválila revoluci a pohřbila dluhové brzdy. Střídmost už se nenosí, stát má utrácet |
Amerika si však podle studie upevnila pozici největšího vývozce zbraní do světa s podílem 43 procent, druhé místo patří Francii (9,6 procenta). Evropa si za posledních pět let v reakci na údajnou ruskou hrozbu pořídila 64 procent všech nových zbraní z USA, zatímco tento podíl v letech 2015 až 2019 činil jen 52 procent. Transatlantické vazby v obchodu se zbraněmi mají hluboké kořeny.
„Import EU z USA roste, a evropské státy NATO budou muset koupit zhruba 500 stíhaček a mnoho dalších amerických zbraní,“ vysvětluje vedoucí výzkumu SIPRI Pieter Wezeman pro agenturu AFP. „I státy jako Itálie či Velká Británie kupují letouny F-35 či protivzdušné systémy Patriot, které patří mezi obtížně nahraditelné komplexní zbraně,“ dodává Wezeman s tím, že v případě stíhaček F-35 některé komponenty může dodat i evropský průmysl. Paradoxní je, že Dánsko, Belgie a Nizozemsko, které se dostaly do diplomatické roztržky s USA kvůli Grónsku, jsou silně závislé na amerických zbraních. Wezeman tvrdí, že snaha o změnu této reality bude vyžadovat obrovské finanční a politické investice. Pořízení zbraní podle něj chce čas, mnohdy více než jen jeden prezidentský cyklus.
Mobilizace jako synonymum výrazu zadlužení. Dostane se řada zemí EU na pokraj bankrotu? |
Nárůst hladu po zbraních znamená, že Evropa se poprvé po dvaceti letech stala největším odběratelem amerických zbraní (35 procent v letech 2020 až 2024) před Blízkým východem (33 procent). Existuje však jedna země, která nakupuje nejvíc zbraní USA – Saúdská Arábie.
Americká dominance v oblasti prodeje zbraní zastiňuje čtyřikrát Francii, která si svoji pozici udržela díky prodeji stíhaček Rafale Řecku či Chorvatsku a dodávkám zbraní pro Ukrajinu. Nejvíce zbraní však z Francie kupuje Indie (28 procent).
Zbrojení coby nový hit politického středního proudu. A poplatníkovi zbydou jen oči pro pláč |
Rusko je sice stále třetím největším exportérem zbraní, ale v období let 2020 až 2024 jej zastihl masivní pokles vývozu až o 64 procent. Rusko logicky nevyváží zbraně nejen kvůli domácí spotřebě, ale drtí ho i západní sankce. Například do Indie před invazí Putinových vojáků na Ukrajinu směřovalo 38 procent ruského vývozu zbraní, indická vláda se nyní obrací k jiným výrobcům. Ještěže Čína, kam směřovalo 17 procent ruského exportu, stále patří mezi dobré zákazníky Moskvy.
Kdo vlastní německého zbrojařského obra
A nakonec se vraťme do Evropy. V médiích se nedávno objevila zpráva, že facka Evropské unii od Donalda Trumpa probudila německého zbrojařského obra. Zbrojovce Rheinmetall, jejíž tanky Leopard a další produkty kupuje řada evropských zemí, prý začala nová éra. Hodnota největší a nejznámější německé zbrojovky od ruské invaze na Ukrajinu vzrostla desetkrát. A neuhodnete, kdo si akcie Rheinmetallu v této době pořídil, kdo patří mezi největší akcionáře podle hlasovacího práva a kam míří zisky této zbrojovky!
Recepty pro Evropu: více jednoty, více regulace, více jaderných zbraní |
Nejvíce akcionářů, dvojnásobek těch evropských, pochází ze Severní Ameriky. Největším akcionářem podle hlasovacích práv je s téměř dvanácti procenty Société Générale, francouzský bankovní obr a majitel české Komerční banky. Jenže pak vidíme celou řadu (někdy navzájem majetkově propojených) amerických bank a investičních fondů jako například BlackRock, Goldman Sachs, Bank of America, Morgan Stanley či Fidelity Investments. V první desítce sice najdeme ještě švýcarského giganta UBS, ale tento seznam vydá za tisíce slov.
